Přihlásit
Pestrolisté africké kopřivy vynikají barevnou rozmanitostí
Obvykle pěstujeme květiny kvůli kráse květů. Africké kopřivy však okouzlí zbarvením listů po celou vegetaci. Mnohé pěstitele láká i možností rozvíjet semeny barevnost rostliny.
Tzv. africké kopřivy neboli pochvatce v minulosti zdobily nejedno okno lidských příbytků, ale i okrasných letničkových výsadeb panských sídel i parků a byly důležitým prodejním artiklem zahradníků.
Po staletí byla africká kopřiva zařazována do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae) a rodu Coleus. Pro značnou podobnost byl do tohoto rodu zahrnován i moud, molice neboli Plectranthus. Proto se dnes lze setkat s různými synonymy a ve správném názvosloví je tak trochu zmatek, který byl v poslední době završen tím, že dříve již vžité názvy Coleus blumei, C. verschaffeltii a C. hybridus jsou nyní považovány za neplatné a platí název Solenostemon scutellarioides.
Domnívám se však, že důležitější je úžasná rozmanitost těchto pestrolistých rostlin, které lze pěstovat nejenom jako dekorativní letničku, ale také pokojovou květinu. V zahraničí se pěstováním a šlechtěním afrických kopřiv zabývají specializovaná zahradnictví i sběratelé, mající v sortimentu stovky odrůd neuvěřitelných barev a tvarů listů.
Domácí šlechtění afrických kopřiv
Vyšlechtění vlastní odrůdy není příliš složité a zvládne jej i méně zkušený pěstitel, což může být jistě zajímavé téma pro milovníky rostlin. Stačí africké kopřivy nechat vykvést, nechat vytvořit semena a ta vysít. Potomstvo se vyznačuje velkou barevnou variabilitou listů. Nejlépe zbarvené jedince pak vybereme a pěstujeme dále. Přejeme-li si zachovat původní vlastnosti rostliny, rozmnožujeme ji dále vegetativně řízkováním.
Pěstování na záhoně nebo v květináči
Africká kopřiva pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie, Indie, Afriky a Austrálie. Je teplomilná a pěstujeme ji jako letničku v okrasných záhonech nebo jako přenosnou rostlinu v květináči. Na podzim, kdy hrozí pokles teploty pod 12 °C, přeneseme africké kopřivy do světlého prostoru, kde přezimují při teplotě 15–20 °C.
- Jestliže nehodláme nechat rostlinu vykvést a vytvořit semena, je vždy lépe poupata vyštípnout, aby se rostlina nevysilovala.
- Pro vytvoření bohatě větveného a olistěného keříku je prospěšné zaštipování výhonů, které můžeme použít pro další rozmnožení.
Pochvatec prospívá ve výživné, propustné zemině, přičemž zaléváme tak, aby zemina nepřeschla a nebyla trvale přemokřená. Pravidelné přihnojování je žádoucí, při nedostatku živin opadávají spodní listy. Intenzita vybarvení listů je závislá na oslunění – čím je větší, tím jsou listy výrazněji zbarvené.
- Některé odrůdy s listy žlutými nebo bílými se však mohou na poledním slunci pálit a vytvářet hnědé skvrny, pak je vhodnější stanoviště s ranním či odpoledním sluncem.
Foto autor