Články

Září je hlavním obdobím pro podzimní výsadbu a přesazování trvalek a bylinek. Rostliny stihnou do zimy dobře zakořenit. Současně můžeme rostliny množit – dělením trsů.

Dotaz: Při sklizni česneku jsem zjistil, že některé jeho kořeny jsou načervenalé. Je to normální jev nebo příznak nějaké choroby? Pokud ano, lze se jí bránit a jak?Odpověď: V zahraniční literatuře se občas píše, že původcem načervenalých kořenů cibulové zeleniny je houba Setophoma (syn. Phoma) terrestris. Osobně jsem z takovýchto kořenů vždy izoloval jen půdní houby z rodu Fusarium, které nejprve infikují kořeny a později infekce z nich přecházejí přes podpučí na cibule.

Září nám jako první podzimní měsíc nabízí čas na rozloučení s létem. Čekají nás teplé a příjemné dny, začátkem měsíce ještě kvete velké množství květin.

Koncem měsíce se však mohou objevit první mrazíky.

Představujeme tři odrůdy révy vinné, které mohou zaujmout zahrádkáře vlastnostmi, jako je odolnost k mrazu, použitelnost na pergole nebo ve skleníku.

Průměrná denní teplota během září klesá. Koncem měsíce bývá citelně chladněji. Na září připadá 10 % slunečního svitu z celoročního úhrnu. Pokud je podzim vlídný, čeká nás koncem září až začátkem října období suchého, slunného, málo větrného a přes den příjemně teplého počasí - babího léta, které se ve střední Evropě může protáhnout i na několik týdnů.

Starobyle znějící přívlastek vlašský naznačuje, že ořechy mají v oblibě Italové (zastarale Vlachové) a to nejméně od dob antického Říma.

Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.

Beztrnné ostružiníky jsou však trochu citlivější na mráz a snadněji namrzají ve dřevě.

Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.

Po dubnu a květnu je srpen a září druhým nejvhodnějším obdobím pro založení trávníku výsevem. Nejlépe se trávníkové druhy trav ujímají v hlinitém písku. Protože trávník koření poměrně mělce, jen asi do hloubky 10 cm, potřebuje vrstvu dobré humusovité půdy. Pro jemnější druhy travin je navíc výhodnější slabě kyselá půdní reakce pH 5,6–6,5.

Chceme-li v zimě přilepšit ptáčkům i potravou, kterou najdou jinde než na krmítku, můžeme v zahradě nechat některé rostliny i se semeníky. Přirozený způsob ptačí obživy do zahrady patří. Dáme však pozor na druhy rostlin, které se úspěšně samy vysévají; mohou se snadno stát obtížným plevelem. Patří k nim hlavně zlatobýl (Solidago), líčidlo americké (Phytolaca americana) a také plamének plotní (Clematis vitalba).

Pro lidský organismus mají přínosné výživné a zdravotní účinky díky obsahu vitamínů a dalších látek. Při plánování výsadby si můžeme vybrat právě ty.