Články: Ivan Dvořák

Řez mladých stromů přináší v praxi spoustu otázek a jednu hlavní: Jak stromy řezem a střihem upravit, abychom jim neublížili.

Botanici určitě odvádějí dobrou práci, když třídí rostliny podle viditelných i neviditelných znaků, genetického otisku rostliny. Přesto občas laika zmatou. Například třapatkovka.

Zvykli jsme si, že všechny plochy v zahradě jsou něčím zakryty. Ten úkol svěřujeme také trávníku, ale občas nepochodíme. Co s tím?

Do Evropy se šrucha dostala z Egypta. Pěstuje se v teplejších oblastech kontinentu. Původ druhu se připisuje severní Africe i Asii. Šrucha patří mezi nejstarší známou zeleninu.

Přišla mi poštou otázka. Bohužel tazatelka uvedla jen písemnou adresu, takže jsme si o věci nemohli popovídat. A co paní napsala?

Některé letničky známe jako stálice na trhu, jiné kdysi hojně pěstované jsme přesunuli do skupiny pozapomenutých. Jedna z těch málo vídaných má české jméno nestařec.

Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.

Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.

Na jaře se otevírají skály, odkrývají poklady... Nejspíš to bude trochu jinak: Poklady nespí uvnitř skal, ale pod nimi a na jaře se probouzejí, protože slunce ukládá teplo do kamene. Kopřivy jsou tou cenností. 

Kdo pěstuje ovocné stromy, má možnost ukončit ve vhodném okamžiku růst koruny tak, aby další její vývoj směřoval ke kvalitě úrody. Co je k takovému rozhodnutí potřeba a jak řez provést?

Kdo si vyzkoušel první bylinky v době probouzející se přírody jako jarní posilu svého zdraví, nejspíš si tímto způsobem zpestřuje jídelníček průběžně bez ohledu na termín Velikonoc.

Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?