Články: Ivan Dvořák

Při procházce městem jsem se těšil krásou sakur. Byla by dokonalá, kdyby ji nekazil týž zdravotní problém, jaký se objevuje u jedlých třešní.

I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.

Botanická jména a užívaná pojmenování rostlin se někdy prolínají, jindy míjejí. Pěstujeme cínie a afrikány, ale málokdo ostálky a aksamitníky.

Jaro – doba rašení, doba po odkvětu, začátek léta, léto – doba zrání třešní, doba po sklizni. To jsou termíny, kdy řezat třešně.

Sadaři nebo zahrádkáři mají důvod znát meruzalku zlatou (Ribes aureum) jako podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů.

Nastává čas výsadby zeleniny. Třeba salátu a kedluben. Můžeme vysazovat sadbu z kelímků nebo přepichovanou, prostokořennou.

Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat.

Patří do zahrady plast, který známe hlavně ze stavebnictví či obalů a který se vyrábí z ropy? Proč ne, když se s užitkem uplatňuje v pěstitelství a to hned několikrát.

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem.

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše?

S blížícím se jarem přibývá světla i tepla, květiny se probouzejí, přichází čas přesadit je. Pro někoho jednoduchý úkol, pro jiného příjemné dobrodružství.

Plody jahodníku, maliníku či ostružiníku bývají na dortíku zahrádkaření možná ještě větší hodnotou než pověstná třešinka. Něco jako pěstitelova luxusní vizitka. Jak si ji pořídit?