
Aktuálně zrající - letní hrušky sladce vonící
V sadech, ale i na zahrádkách dozrávají letní hrušky i jablka. Prázdniny se přehouply do druhé poloviny, léto pokračuje.
Nedávno bylo Jakuba a na stromech ještě visí poslední hrušky Jakubky. Jsou poměrně drobné, ale chutné. Patří mezi tzv. hniličky, když změknou, vnitřek zhnědne, můžeme plod nakousnout a vnitřek doslova vycucnout. Kdo zná různé bergamotky a další hniličky, bude překvapen jejich chutí.

Líčka od sluníčka červená
Další hrušní, která v srpnu dozrává je Římská máslovka (Máslovka Římská). Hrušky jsou menší, hezké, pevné, sladké a voňavé. U plodů převládá žlutá barva, na osluněné straně s červeným líčkem. Na to, že se jedná o letní odrůdu, poměrně dobře odolává otlakům.


Letos však hrušně a jabloně zrají trochu jinak než jindy. V sadu, kde dozrávala Římská máslovka, zrálo i jablko Stark Earliest. U nás (myšleno na Táborsku) zraje ještě před Průsvitným. Normálně už po polovině července bývá moučnaté, suché, praská. Ale letos? Ještě má šťávu a je jedlé. Vedle něho zraje České růžové, které má zrát začátkem srpna.
I hruška může být Madam
Na kompot se musí dík méně chutné slupce loupat. Nemá prakticky aroma hrušek, je vhodné ji proto dovonět třeba rumovou trestí, badyánem, hřebíčkem a skořicí.
Odrůda Windsorská či Madamka rodí sice krásně zelené (ve zralosti až citronově žluté), hladké hrušky bez rzivosti, ale vlastně i tak trochu vousaté. Známá je od roku 1771. Je to srpnová hruška, která je i v době zrání nakyslá a má trpkou slupku. Její hruškové aroma není nijak výrazné, ale protože je dosti velká, úrodná (někdy je jen pět plodů na 1 kg), řadila se do odrůd stolních.

Dříve patřila k oblíbeným letním hruškám - máslovkám . To bylo před tím než se v sadech a na trzích objevila odrůda Clappova a Williamsova.
Letní hrušky osobité chuti
Odrůda Solanka je původní česká odrůda, která se zrodila v severních Čechách, v obci Solany. Její věhlas přesáhl i hranice naší země. Včas sklízené plody (podtržené) putovaly dříve po Labi, ale i přes hory na vozech do Německa. Profesor Kavina o ní v Zahradnickém a ovocnicko-vinařském naučném slovníku (1942) píše, že patřila k nepostradatelnému ovoci trhů berlínských, ale i českých. Za hranice se vyvážely i další odrůdy, ale Solanka patřila k těm nejrannějším.

Je sice o něco menší než Windsorská, ale je to výtečná letní hruška, šťavnatá, sladká, aromatická. I když se o ní píše, že je otužilá a přizpůsobivá, horší pěstitelské podmínky se projeví na velikosti plodů. V severních Čechách je téměř dvakrát tak velká jako u Tábora nebo i ve vyšších polohách. Vysoké stromy plodí ob rok, u stromků pěstovaných na zákrsek nebo čtvrtkmen se dají výkyvy řezem a úpravou násady plodů v plodných letech zmenšit.
Foto autor