Tvary hrušně: Kterou výšku kmene vybrat, jak tvarovat korunu

Pěstitelské tvary hrušně se mnohdy podobají jabloním. Na bujně rostoucích podnožích se však hrušně dožívají vyššího věku než obdobné jabloně.

Připomeňme, že hrušně vyžadují teplejší lokality a záhřevné půdy černozemního nebo hnědozemního typu s dobrou propustností.

Hladina podzemní vody by měla být nejméně 1,5 m pod povrchem půdy. Podmáčení, ale ani extrémní sucho stromům nesvědčí.

Tvary hrušně včera a dnes

Z historických kmenných tvarů jmenujme vysokokmeny a polokmeny, které se sázejí na vzdálenost 10 až 12 x 8 až 10 m. Tyto vzrostlé stromy se dožívají vysokého stáří (80 až 120 let). Takové mohou i dnes najít uplatnění v krajině a poskytovat extenzivní ekologickou produkci ovoce. Po výsadbě však potřebují nezbytnou základní péči.

Dalšími kmennými tvary hrušní jsou čtvrtkmeny s volně rostoucí pyramidální korunou. Výsadbové spony nejsou zpravidla výrazně odlišné od sponů jabloní. Na svazích lze sázet stromky hustěji.

Zploštělá koruna čtvrtkmenu hrušně na semenáči po zimním řezu. Výsadbový materiál byl získán roubováním na slaběji rostoucí odrůdu v korunce, což se projevilo ztlustěním kmene v horní části.

Podnože pro vyšší tvary hrušně

Jako podnože pěstitelé využívají téměř výhradně:

• semenáč hrušně obecné (Pyrus communis),
• selekce ze Šlechtitelské stanice Těchobuzice (dnes Sempra Litoměřice) J-TE-1 a J-TE-2,
• popřípadě hrušňové pláně.

Z perspektivních je vysoce suchovzdorná a mrazuodolná hrušeň břízolistá (Pyrus betulaefolia). Dobře srůstá nejen s našimi evropskými, ale i asijskými odrůdami.

Tyto generativně množené, hluboko kořenící podnože velmi dobře kotví. S výjimkou prvních pěti až šesti let se stromy obejdou bez trvalé opěry. Určitým nedostatkem podnoží je genetická variabilita a podrůstání kořenových výmladků.

Většina odrůd hrušní vytváří koruny přirozeně užší  než jabloně. Proto dáváme přednost pyramidálnímu tvaru koruny s prodlouženým kmenem (terminálem). Starší obtížně dostupné stromy je samozřejmě možné snížit. Korunu upravíme  hlubším řezem na přijatelnou výšku.

Hrušně totiž velmi dobře reagují na zmlazení. I větší řezné rány se snadno zacelují, aniž by bylo nezbytné jejich ošetření hojivým balzámem nebo štěpařským voskem.

Kvetoucí polokmen hrušně po zmlazení. Hluboký řez strom velmi dobře snáší.

Podnože pro nižší hrušně

V zahrádkách je dosud poměrně rozšířen tvar volně rostoucího nebo vřetenovitého zákrsku a v řadě zploštělé palmety (ovocné stěny) zúžené ve směru řady pro lepší využití plochy. To ocení zejména zahrádkáři na menších parcelách.

Pro tyto tvary většiny odrůd využijeme v dobrých humózních půdách především kdouloň typu MA.

Slaběji rostoucí odrůdy (například letní Červencová, podzimní Konference, ze zimních Dicolor, Konvert) lze štěpovat na hrušňový semenáč.

Palmeta odrůdy Konference (MA), slabě vzrůstná v zahuštěné výsadbě bez opěry

Mohutný vysokokmen hrušně, podnoží je hrušňové pláně

V případě horší afinity (schopnosti srůstat), nebo pokud roste některá odrůda hrušně křivě, se již ve školkách pěstují stromky s využitím mezištěpování: Na podnože kdouloní ovocnáři očkují kmenotvorné odrůdy hrušní (Hardyho nebo Konference) a na ně v korunce naroubují požadovanou ušlechtilou odrůdu hrušně.

Zákrsky sázíme na vzdálenost 3–4 m v řadě a ty s odstupem alespoň 5 m. U ovocné stěny na bujných podnožích volíme v řadě spon často širší, mezi řadami užší, podle typu koruny.

Sadařské systémy pro tvary hrušní

Systém Tatura Trellis vyvinutý v Austrálii lze obdobně jako u jabloní využít pro velmi zahuštěné spony výsadby s využitím velmi slabě rostoucích podnoží (zakrslé typy kdouloní). Rozlišuje se V-Trellis a Y-Trellis. Tyto systémy se u nás zatím objevují zřídka vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům na výsadbový materiál a vybudování konstrukcí.

Tatura systém (Y-Trellis)

Mikádo systém zapěstování hrušní

V-systém (Güttinger V-kordon) vyvinutý v Německu Ch. Krebsem stejně jako u jabloní je typický v řadě nahusto (0,9 m) vysazenými úzkými stromky rostoucími do stran střídavě vlevo a vpravo. Ty se vyvazují ke konstrukci a tvarují na způsob štíhlého vřetene.

V-systém tvarování hrušní (novošlechtění) v SRN (Geisenheim)

Jako podnož se osvědčila zakrsle rostoucí kdouloň MC a vegetativně (dřevitými nebo bylinnými řízky) množená hrušeň Pyrodwarf vyšlechtěná v Geisenheimu, SRN.

Štíhlé vřeteno ve sponu přibližně 3,5 až 4,0 x 1,2 až 1,8 m na různých typech vegetativně množených kdouloních (MA, MC) nebo hrušní (Pyrodwarf) a výškou kmene 0,5 až 0,9 m má v posledních letech svoje nezastupitelné místo nejen v intenzívních sadech, ale i na zahrádkách.

Štíhlá vřetena hrušní

Vřetenovitý zákrsek odrůdy General Leclerc na kdouloni (MA)

Vřetena odrůdy Dicolor

Vyšší stromy (3,0 až 3,5 m) kónického tvaru se neobejdou bez trvalejší podpěry, kterou představuje nejčastěji dřevěný kůl nebo jednoduchá drátěnka. U většiny odrůd je žádoucí vyvazování vzpřímených postranních výhonů.

Speciální způsob tvarování hrušně na drátěnce s využitím krátkého zimního a doplňkového letního řezu

Péče, řez a obrůstání koruny hrušně

Protože hrušně mají mladé výhony křehčí než jabloně, vyvazujeme je velmi opatrně, jen mírně skloněné. V lehkých, živinami a humusem chudých písčitých půdách s omezenou možností zálivky se může jako podnož pro slaběji vzrůstné odrůdy uplatnit i hrušňový semenáč.

• Obměna polokosterních větví předjarním řezem probíhá u stromů průběžně po třech až pěti letech, regenerace ze spících pupenů je při pravidelném každoročním odřezávání dvou až třech nejtlustších větví na stromě velmi dobrá.

Této schopnosti obrůstání i ze starších větví využívají i další způsoby tvarování, především systém Mikádo. Ten spočívá v tom, že na jednom stromku se již ve školce zapěstují čtyři rovnocenné výhony, které se později na trvalém stanovišti vyvazují mírně šikmo ke speciální opěrné konstrukci tak, aby dovnitř pronikalo dostatek světla. Připomíná to do určité míry dutou korunu vázovitého typu.

Okrajové řady starší výsadby hrušní odrůdy Konference v systému Mikádo

Každá z těchto čtyř budoucích plodných jednotek se však ošetřuje řezem jako samostatné štíhlé vřeteno s kratšími polokosterními větvemi a dobře osvětleným plodonosným obrostem. Stejně jako u jabloní vysazujeme tyto tvary hrušně do sponů širších než u klasického štíhlého vřetena (okolo 2 m v řadě a 4 m mezi řadami).

Obdobou je Drilling systém s tím rozdílem, že místo čtyř zapěstujeme tři hlavní plodné větve na krátkém kmínku. Spon výsadby může být ve srovnání s předchozím poněkud hustší. V obou případech použijeme jako podnož vegetativně množené kdouloně.

Kromě uvedených existují i další tvary htrušně, které se mohou uplatnit také na zahrádce. Jde například o typy tvarování, které jsou k vidění v zahraničních botanických nebo jiných veřejných a soukromých zahradách.

V každém případě počítáme s rychlejším stárnutím plodonosného obrostu a s jeho pravidelnou obnovou detailním prosvětlovacím řezem, zejména u bohatě plodících stromů. Jinak dochází k vyholování větví (odumírání reprodukčních orgánů v koruně stromů).

Foto autor