srpen

„Vyřiďte, prosím, mé poděkování paní a panu Kolkovým za krásný článek v březnovém vydání Zahrádkáře,“ píše Olga Rozsívalová.

Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.

Po delším období letního sucha, zhruba ve druhé polovině srpna nebo nejpozději v září začínají v tuzemských podmínkách opět růst trávníky. Pěstěné trávníky nyní můžeme začít sekat na krátko: na 2–3 cm. Užitkové trávníky sečeme na větší délku: na 3–4 cm.

Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.

Beztrnné ostružiníky jsou však trochu citlivější na mráz a snadněji namrzají ve dřevě.

Po dubnu a květnu je srpen a září druhým nejvhodnějším obdobím pro založení trávníku výsevem. Nejlépe se trávníkové druhy trav ujímají v hlinitém písku. Protože trávník koření poměrně mělce, jen asi do hloubky 10 cm, potřebuje vrstvu dobré humusovité půdy. Pro jemnější druhy travin je navíc výhodnější slabě kyselá půdní reakce pH 5,6–6,5.

Chceme-li v zimě přilepšit ptáčkům i potravou, kterou najdou jinde než na krmítku, můžeme v zahradě nechat některé rostliny i se semeníky. Přirozený způsob ptačí obživy do zahrady patří. Dáme však pozor na druhy rostlin, které se úspěšně samy vysévají; mohou se snadno stát obtížným plevelem. Patří k nim hlavně zlatobýl (Solidago), líčidlo americké (Phytolaca americana) a také plamének plotní (Clematis vitalba).

Pro lidský organismus mají přínosné výživné a zdravotní účinky díky obsahu vitamínů a dalších látek. Při plánování výsadby si můžeme vybrat právě ty.

K pěstování raných jarních zelenin zpravidla využíváme rychlení ve skleníku, fóliovníku nebo pařeniště. Pokud takové vybavení nemáme, můžeme pěstovat ozimé odrůdy.

Mezi prvními sklízíme odrůdy révy vinné Vostorg, Arkadia a Diamant. Všechny jsou určené k okamžité spotřebě a nelze je dlouhodobě skladovat.

K posklizňové úpravě prázdného záhonu se vyplatí přidat výsev rostlin, které použijeme jako zelené organické hnojivo. Některé zapravíme do půdy na podzim, další na jaře. Zelené hnojení prospívá pěstitelským plochám hned několikrát. Porost vytvoří přirozený mulč, který chrání půdu před vysycháním, vyplavováním, před větrnou erozí a omezí i uchycení plevele. Pokud rostliny vykvetou, stanou se potravou pro křídlatý hmyz.

Slunéčka, pestřenky, včely samotářky, čmeláci, motýli, zlatoočky si v zahradě dokážou najít dutiny a jiné skrýše k zahnízdění. Můžeme jim v tom však pomoci.Hmyz, jak známo, opyluje i ovocné stromy a keře. Proto ho na zahradě rádi vidíme. A také kvůli přirozené zdobnosti drobných živočichů, která zejména ke kvetoucím rostlinám patří.

Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.