salát

Z předpěstované sadby pěstujeme zeleninové druhy, které chceme sklízet brzy – rané saláty, košťáloviny, ale i druhy na pěstování náročnější.

Pařeniště díky svému krytu zadržuje teplo ze slunečních paprsků. Toho využijeme k předpěstování sadby nebo k pěstování některé zeleniny.   

Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?

Čekankový salát zlepšuje metabolismus i díky obsahu vlákniny. Zbavuje člověka látek, které tělu neprospívají, upravuje hladinu cholesterolu.

V září ve skleníku sklízíme a až na výjimky nesejeme a nevysazujeme. Vychutnáváme si plody celoroční píle a snad i zábavy a relaxace. Náš malý skleník jistě přispět na náš stůl chutnou zeleninou, ale také nám umožnil aktivně a smysluplně odpočívat. Není zkrátka nad čerstvou zeleninu sklizenou vlastníma rukama na vlastní zahrádce.

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

Do Evropy se šrucha dostala z Egypta. Pěstuje se v teplejších oblastech kontinentu. Původ druhu se připisuje severní Africe i Asii. Šrucha patří mezi nejstarší známou zeleninu.

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.

Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

Období konce roku na nás, na naši psychiku klade velké nároky. Krátký den, plná lednice a spíž. Málokdo je proti tomu imunní.

Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.