
Jednoduchý návod, jak pařeniště téměř celoročně pěstitelsky využít
Pařeniště díky svému krytu zadržuje teplo ze slunečních paprsků. Toho využijeme k předpěstování sadby nebo k pěstování některé zeleniny.
Jednoznačnou výhodou pařeniště jsou nižší náklady i nároky na jeho zhotovení. Na výrobu využijeme při troše umu téměř vše, co máme k dispozici – dřevo, cihlu, kov, sklo či fólii. Také údržba je oproti skleníku o dost jednodušší. Nevýhodou je ovšem obtížná manipulace s okny a komplikovanější používání při nepříznivém počasí, zejména při velkém větru.

Koncem února nebo počátkem března pařeniště osejeme s ohledem na počasí a množství organických hmot, jako jsou například stájový hnůj nebo sláma zalitá teplou vodou a další. Tato organika bude prostoru dodávat potřebné teplo a rostlinám živiny.
- Část pařeniště osejeme ředkvičkou,
- další část ranou zeleninou pro předpěstování sadby.
- Část osázíme salátem určeným pro studené či poloteplé rychlení.
Sazenice si můžeme předpěstovat doma nebo si je nejlépe balíčkované nebo hrnkované zakoupíme v zahradnictví.
Salát můžeme vysadit i do širších řádků a ředkvičku vysít mezi něj.
Po sklizni ředkvičky vysadíme na její místo sazenice pařeništních okurek.
Pokud s pařeništěm nepočítáme na uskladnění zeleniny, začátkem září do něj můžeme vysít opět ředkvičky, vysadit salát, květák nebo rané kedlubny.

Pařeniště zřizujeme na slunném a nezastíněném místě
Jednoduché pařeniště má být umístěno tak, aby okno bylo skloněno k jihu. Dvojité sedlové mívá hřeben zpravidla ve směru sever – jih. Okna jsou tedy skloněna na jedné straně k východu, na druhé k západu.
Obecně ovšem platí, že na jednostranná pařeniště spotřebujeme více materiálu při menší užitné ploše než na dvojitá.
Při nedostatku světla v pařeništi, což bývá hlavně na jaře a na podzim nebo v případě, kdy máme znečistěné komůrky průsvitných polykarbonátových desek, může v zelenině v důsledku snížení fotosyntézy být zvýšený obsah škodlivých dusičnanů. To se dá snadno eliminovat větráním a odstraňováním oken za slunečných a dostatečně teplých dnů. Pravidelným větráním také snižujeme výskyt plísní, kterým se v teple, vlhku a při rozkladu organického materiálu relativně líbí.

Pařeniště umístíme na místo, které je chráněné před větrem. Důvodů k tomu je několik:
- Studený vítr silně ochlazuje teplotu v pařeništi, rostliny se pak vyvíjejí pomaleji.
- Bráníme pařeniště před poškozením větrem a předcházíme omezenému větrání, resp. samovolnému zavírání pootevřených oken.
Kresby K. Zemková, foto Shutterstock