luskoviny

Fazol má v kuchyni rozmanité využití, ať už ho dáváme do polévek, hlavních jídel, či jako ingredienci do různých salátů a dalších pokrmů.

Hrášek se vysévá od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však zvyšuje riziko poškození škůdci.

Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého.

Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty. Nic z toho však není zadarmo.

Kdyby nebylo Kolumba, možná bychom neměli fazole. Ale pravděpodobně by se dříve či později našel někdo, kdo by se na tu cestu vydal. A fazole by dovezl. Nebo spíše fazoly.

Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.

Ač se může zdát, že hrách cukrový patří k plodinám běžně a hojně pěstovaným, není tomu tak. Mnozí kupují cukrový hrách s představou, že lusky budou obsahovat pěkná, velká, slaďoučká semena.

Když přijde jaro, začínáme se obyčejně starat o to, co všechno a kdy můžeme vysévat.

Hrách a fazole mnohde sklízíme ještě nezralé pro sladká zrna nebo celé fazolové lusky. Sklizeň luskovin na zahrádkách usnadní postupný výsev.