listopad

S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly pampové trávy a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů.

Pokud není půda ještě zamrzlá, vysazujeme kontejnerované okrasné stromy a keře, opadavé prostokořenné i stálezelené s kořenovým balem.

S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře.

Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.

Už na podzim si můžeme promýšlet, kam v příští sezoně vysejeme okrasné zelí. Pěstujeme ho stejně jako kterékoliv jiné zelí.

Hortenzii to sluší v létě v zimě. Vedle krásy má i výhodu materiálu. Zatímco kamenná slečna studí, hortenzie rostlina se umí zachumlat do tepla.

V době opadu listů tvoří všechny dřeviny na svých kořenech velké množství nových savých kořenů. Dřeviny si tak na zimu zajišťují přísun živin do zásobních buněk.

Jarní výskyt šedého až mírně narůžovělého mycelia sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis) má několik příčin.

Nádobové vytrvalé mrazuvzdorné rostliny chráníme přes zimu především proti promrznutí kořenového balu v květináči.

Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.

Počátkem listopadu vyzvedáme z půdy rostliny pro rychlení - pukovou čekanku. Později na podzim to může být i reveň.