listopad

S blížící se zimou kontrolujeme, zda jsme choulostivé keře dobře zajistili před zimou a mrazy. Je třeba, aby vrstva mulče byla dostatečně vysoká a kompaktní.

Jahodník na záhoně, kam na zimu přemístíme i převislé rostliny z nádob, je třeba připravit na zimu tak, aby mu neublížil mráz, vítr, ani slunce.

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.

„Milujeme volně žijící obyvatele zahrady – ježky, ropuchy, slepýše, užovky, veverky, roháče, střevlíky, netopýry, pavouky křižáky a samozřejmě ptáky.

Jehličnan pěstovaný v nádobě může zastoupit tradiční řezaný vánoční stromek a to třeba i opakovaně. Je však třeba ho na krátkodobou změnu životních podmínek připravovat.

Chodníky a cestičky v zahradě ošetříme při sněhu a mrazu ostrým pískem. Použít můžeme i štěrkovou drť nebo jemnou škváru.

Cibuloviny mohou kvést také o Vánocích. K tomu je však zapotřebí cibule preparovat, tj. tepelně ošetřit. Pokud takto připravené cibule nemáme, můžeme květiny vybídnout ke kvetení podobně.

Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.

S blížící se zimou instalujeme nebo kontrolujeme chrániče kolem kmenů nebo včas opravíme plot, který brání vstupu zvěře na zahradu.

Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.

Z ovocných stromů odstraňujeme plody, které neposlouží jako potrava pro ptáky, tedy především plody mumifikované a shnilé.

Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.