kvetení

Za tepla a bezvětří cítíme vytouženou směs jarních vůní – země, pryskyřice, lesa, dřeva a především květů dřevin a květin.

Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.

Hodí se do vlhčích polostinných míst i do truhlíku za okno. Na slunném místě lobelka potřebuje vododržný substrát a pravidelnou hojnou zálivku.

Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.

Také růže potřebují letní řez. Jde hlavně o odstraňování odkvétajících částí. Zbylé výhony a poupata se pak budou lépe vyvíjet a záhon růží bude působit upraveným dojmem.

Různé květiny otevírají květy v odlišném čase. Zatímco mák nabízí hmyzu potravu časně zrána, pupalka zásobuje můry.

Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.

Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.

Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí.

Chybějící opylení se projevuje vadou plodů. U révy se na hroznech místo bobulí vytvoří kuličky podobné hráškům a od toho je odvozen i název této abiotické poruchy.

Otázka: Mám na zahradě v polostínu vysazeny bylinné pivoňky. Více než deset let pravidelně kvetou velkými květy, ale jen čtyřmi. Čím to může být?