jabloně

Odrůdám jabloní se může snadno stát, že v množství jiných nestihnou upoutat větší pozornost pěstitelů, a zůstanou stranou hlavního zájmu. Připomínáme dvojici takových.

Pro velký zájem o poznatky a hodnocení zahrádkářů z Horní Bělé na Plzeňsku, kteří dlouhodobě zkoušejí odrůdy jabloní, nabízíme podrobnosti k výběru těch nejlepších.

Odrůdám jabloní a jejich zkoušení v nadmořské výšce 500 m se už na konci padesátých let minulého století začala věnovat Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Horní Bělé na Plzeňsku.

Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.

Mezi rozmanitými pěstitelskými tvary jabloní se také v zahrádkách objevují ovocné stěny, tedy stromy s tvarovanou korunou omezené šířky.

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.

Mírným řezem podpoříme plodnost, hlubším řezem dáváme zelenou růstu dřeva. Vodorovné větve plodí víc, svislé skoro nic. Jak řezat jabloně či hrušně, aby plody potěšily?

Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci.

Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Padlí jabloňové se šíří zejména za teplého počasí a v nižších polohách.

Miroslav Přasličák žije a sadaří u česko-polské hranice v podhůří Nízkého Jeseníku. Hodnotí, kterým odrůdám jabloní se u něj na Bruntálsku daří nejlépe.

Jabloně v zahradách a sadech patří mezi cizosprašné ovocné stromy, které se opylují navzájem. Potřebují kvést v téže době a také hmyz.

Josef Boukal šlechtí nové odrůdy jabloní, účastní se velkých ovocnářských výstav, mezi zahrádkáři je znám i jako pěstitel citrusů. Vztah k oboru získával od dětství. Je ročník 1934.