Přihlásit
Jak velcí jsou vlnovníci a hálčivci? Uvidíme škůdce na ovoci?
Vlnovníci a hálčivci, očím skrytí škůdci, měří jen 0,1 až 0,2 mm. Tělo dospělců má vřetenovitý tvar, přední část těla je širší než zadní.
V dospělosti mají vlnovníci a hálčivci jen dva páry nohou, čímž se odlišují od většiny pavoukovců, do jejichž třídy patří. Pavoukovci mají čtyři páry nohou. (Zatímco živočichové třídy hmyzu mají v dospělosti většinou tři páry).
Larvy pavoukovců jsou beznohé. Většina těchto živočichů podstatnou část svého života žije chráněna rostlinnými pletivy buď ve speciálních novotvarech (hálkách, cecidiích), které mají nejrůznější tvar. Jsou například kulovité, bradavičnaté, puchýřovité nebo v plstnatém porostu trichomů (erineích).
Tím jsou chráněny nejen před přirozenými nepřáteli, ale i před ochrannými postřiky. Tyto své úkryty na konci vegetace většinou opouštějí a stěhují se pod šupiny pupenů nebo do prasklin borky. V některých případech je však vývoj odlišný.
Je dobré vědět, že podobná poškození (kulovité hálky, plstnaté porosty apod.) nezpůsobuji jen vlnovníci, ale velmi často i různé bejlomorky (dvoukřídlý hmyz), mšice (např. dutilky), některé pilatky i jiné druhy hmyzu. V některých případech mohou poškození mít houbový původ (například v rodu Taphrina nebo některé rzi).
Vzhledem k uvedeným okolnostem je ochrana proti vlnovníkům a hálčivcům většinou značně problematická. V některých případech není vůbec potřebná, jindy je možné jen mechanické odstraňování napadených částí nebo jednotlivých hálek.
Chemická ochrana pomůže jen málo vzhledem ke skrytému způsobu života škůdců. Lepší účinek mají přípravky na bázi olejů, polysulfidu síry, elementární síry či mazlavého mýdla. Všechny tyto přípravky však zabírají jen v době stěhování živočichů z míst nebo do míst přezimování. Prakticky ve všech případech můžeme použít biologickou ochranu nasazením dravého roztoče Typhlodromus pyri.
Vlnovníci a hálčivci na jabloních
Velmi často přehlížený i když celosvětově rozšířený je vlnovník (hálčivec) jabloňový (Aculus schlechtendali), který je původcem rzivosti jabloní a ojediněle i hrušní. Ona „rzivost“ se projevuje na listech stříbřitým vzhledem a jejich hnědnutím na lícní straně.
Kromě toho listy se na krajích stáčejí nahoru a většinou předčasně opadávají. Příznaky poškození jsou občas zaměňovány s poškozením sviluškami.
Vnovníci napadají i květy. Na plodech (zejména u odrůdy Golden delicious, Elstar a Idared) se vyskytují typicky rzivé skvrny.
- Pozor však na záměnu s jinými příčinami. Například s mrazovým poškozením nebo fytotoxicitou sirnatých přípravků.
Dospělé samice přezimuji v trhlinách kůry nebo v pupenech a na jaře přelézají na rašící pupeny.
Již méně přehlédnutelné i když ne moc časté je poškození vlnovníkem jablečným (Phyllocoptes malinus). Na spodní straně listů se vyskytují plstnaté skvrny, které jsou zpočátku téměř bílé, později se jejich barva mění až na výrazně rezavohnědou.
Na peckovinách poškozují listy, výhony, plody
Pravděpodobně nejznámější je vlnovník trnkový (Eriophyes similis), někdy též označovaný jako vlnovník švestkový.
- Zda vlnovník E. padi, E. prunianus (české názvy nemají) a vlnovník slivoňový (E. pruni) jsou jen synonyma pro vlnovníka trnkového, nebo jsou to samostatné druhy, to mi není známo. Každopádně se jejich hálky prakticky neliší.
Vyskytují se na slivoních, ale i na trnkách a výjimečně i meruňkách, kde na listech vytvářejí výrazné kulovité až bradavčité hálky zelené až tmavě červené barvy.
Výjimečně poškodí vlnovník i plody. Původce přezimuje v šupinách pupenů. V literatuře se většinou traduje, že škodlivost je minimální, ale viděl jsem i velmi silně poškozené stromy, kde škodlivost zaručeně musela být výrazná.
Celkově je však škodlivější vlnovník (hálčivec) višňový (Aculus fockeui), který napadá slivoně, třešně, višně, meruňky, broskvoně, vzácněji například i maliník a ostružiník. Přezimuje v prasklinách borky. Poškozené listy hnědnou, předčasně opadávají a jsou deformované.
Na plodech jsou příčinou strupovitosti (rzivosti) slupky.
Velmi častým příznakem je metlovitý růst letorostů (nárůst většího množství postranních letorostů). Někdy je tento vlnovník příčinou nevyrašení pupenů.
Častým příznakem jsou i zeleně zbarvené skvrny na mladých nafialovělých letorostech slivoní.
Méně častým je vlnovník slívový (Acalitus phloeocoptes, syn. Eriophyes phloeocoptes), který způsobuje široce kulovité hálky na větvích v blízkosti pupenů, které buď vůbec nevyraší, nebo brzy po vyrašení odumírají.
Foto a kresba autor