hrušně

V sadech, ale i na zahrádkách dozrávají letní hrušky i jablka. Prázdniny se přehouply do druhé poloviny, léto pokračuje.

Bezplevelné, humózní půdy, přísun vody, hnojení a ochrana před chorobami nebo škůdci. To jsou další podmínky pro úspěšné zmlazování.

Pěstitelské tvary hrušně se mnohdy podobají jabloním. Na bujně rostoucích podnožích se však hrušně dožívají vyššího věku než obdobné jabloně.

Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.

Nejen jablky živ je člověk, a tak koncem léta ochutnávám hrušky u hrušně i ve sklepě. Také ten stav dozrání, kterého dosahují hrušky hniličky.

Doplňkový letní řez jabloní a hrušní použijeme, když je jasné, že je z nějaké příčiny narušena rovnováha mezi růstem a plodností stromu.

Aleje i letité sady a další místa pro ovocné stromy mnohde tvoří oázu v krajině. Žijí tu různí tvorové, často v pestrém společenství druhů.

Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě.

Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu.

Léto budiž pochváleno také v zahradě. Je na co se koukat. Třeba na zrající hrušky. Porovnejte, jak se liší objemy korun a tvary plodů různých odrůd šestnáctileté hrušně.

Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.

Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?

Český svaz ochránců přírody se záchraně starých ovocných odrůd věnuje téměř třicet let. K jeho akcím patří i výstavy plodů. Ta prosincová roku 2020 vznikla také jako video.