hrůbky

Petržel by neměla chybět na žádné zahrádce. Pěstujeme ji na lehkých propustných půdách a pro kvalitní kořeny ji vyséváme nejlépe na hrůbky.

Hojně ji využíváme pro její chuť, k tomu je petržel bohatá na vitamíny a minerály a ještě z ní zpracováváme jak kořen, tak i nať.

O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.

Pozemek, na který chceme sázet jahodník, by měl být na slunci, dobře přístupný, v dosahu zdroje vody. Mírné přistínění pod stromy neškodí.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

Pro svůj jídelníček někteří už pravidelně pěstujeme vodnici a tuřín. Za zkoušku stojí také cukrová řepa. Kvůli cenným mineráliím a řepánkům.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.

Na počátku března jsem potřeboval koupit sadbové brambory. Ale jak se k nim dostat v době, kdy měl člověk nařízeno zůstat ve svém okrese? Sadbu brambor nikde poblíž nevedou.

Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.

Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.