Přihlásit
Co dělat, když onemocní listy, stonky nebo plody rajčat
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
První dvě, septorióza a alternariová skvrnitost, se týkají spíše listů nebo stonků než plodů. Mnohdy napadají mladé rostliny, dokonce už ty pěstované doma z výsevu.
Plíseň se pouští jak do listů, tak do stonků, a co je pro nás nejnepříjemnější, do plodů.
Ošetření za použití chemie
Se slovem ošetření se pojí slovo postřik a s ním často slovo chemie a právě to poslední vyvolává obavy až odpor. Přitom chemie je všude kolem nás, to potvrdí každý lékař, veterinář, botanik, potravinář, badatel v oboru přírodních věd a další. V obecném a především v dobrém slova smyslu se bez chemie neobejdou.
Mnohdy napáchá více škod strach a postupy podle tzv. babských rad. Při použití konvenčních přípravků vím, jak účinkují, jakou mají ochrannou lhůtu, jak se v rostlině nebo na jejím povrchu chovají, pohybují. Stačí, abych si přečetl návod a vím, že některé se používají preventivně, jiné na začátku infekce, nebo si dokonce poradí v situaci, kdy už infekce v rostlině začíná vládnout.
Co se hodí na kosti a štítnou žlázu, prospěje i zelenině?
Daleko horší je spoléhat se třeba na ošetření půdy a rostliny mlékem s několika kapkami jódu, nebo na použití jedlé sody, roztoku soli ve vodě, použití acylpirinu, tabletek peroxidu vodíku, měděného drátu píchnutého do stonku. A často i proto, že jde o postupy, které se šíří rychle a občas z nich vypadne důležitý detail. Třeba to, že mléko nesmí být tepelně ošetřené, aby mohlo být pro rostlinu aspoň nepatrným zdrojem chybějících látek.
Nebo docela časté je tvrzení, že když dáte pod sazenice skořápky, zabráníte fyziologickému nedostatku vápníku v průběhu vegetace. Slíbit, že něco takového pomůže na celou sezonu, může dát jen ten, kdo nemá moc velký přehled. Pravděpodobně to vzniká tak, že dotyčný jen přepisuje neověřené informace z cizích zdrojů. Nebo text, což je ještě méně férové, převedl v překladači do jazyka jen vzdáleně podobného češtině.
Fyziologický nedostatek vápníku srovná pěstitel pouze hnojivým postřikem. Sama rostlina si vápníkový deficit rovná tehdy, když teploty klesnou tak na 25 °C, půda pod 20 °C. Pak totiž začnou zase přirůstat kořeny. Když nepřirůstají špičky kořenů, nepřijímá rostlina dostatek vápníku pro výživu plodů. U rajčat to navíc platí jen pro některé odrůdy – citlivější z těch velkých steakových.
- Pomoci může i stínění půdy pod keři, tedy světlý mulč, který brání akumulaci tepla v půdě. Ale když je ve dne v noci přes 20 °C, nepomůže ani to.
Ošetření rajčat bez chemie aneb dědkovské rady
Takže abych jen nezpochybňoval rádoby rady jiných, nabízím něco úplně jiného: dědkovské rady. Bude mi šedesát, rajčata už nějaké desetiletí znám, za vyřčené mohu ručit.
K výsadbě
U tyčkových rajčat je první opatření sázení na řídko. Tedy alespoň 45–50 cm od sebe tak, aby se řadami dalo snadno projít. Keříková rajčata vysazujeme stejně daleko na hrůbky, jako jsou u brambor. Obě opatření umožní dobré osychání rostlin po deštích a rosách.
- Vysazujeme spíše na profukující stanoviště. Hýbající se rostliny se lépe opylí a dobře osychají.
Pokud máte místo, nesázejte rajčata do řádku, ale do kruhu. Takového, který bude mít v prostředku zapíchnutou tyč od slunečníku. No a když má přijít déšť, slunečník otevřeme, aby ochránil rajčata před deštěm.
Odpovídající výživa
Mnohdy trháme spodní listy v přesvědčení, že jsou napadené nějakou chorobou a ony jen strádají nedostatkem živin, dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku.
Například nedostatek draslíku je fyzický či faktický, na ten obyčejně ukazuje nadměrné praskání plodů po větších rosách, po dešti. Pokud odrůda není na praskání hodně náchylná, srovná nedostatek nejen postřik síranem draselným, ale i zálivka.
Nadzemní části rostlin, pokud to jde, chráníme před zálivkovou vodou, nezaléváme na listy, zejména ne navečer.
Odstraňujeme zálistky.
Pokud máme možnost, sázíme odrůdy rajčat rezistentní k plísni, nebo takové, které mají vyšší odolnost.
Zejména odrůdy steakové bychom měli v době střídavých teplot, spíše vysokých, na začátku tvorby plodů ošetřit nějakým vápenatým hnojivem určeným na list. Dvakrát třikrát po zhruba deseti dnech.
Prevence plísně aneb odkud se na rajčata přenáší
Na kompost by neměla přijít shnilá rajčata, ale ani nať z brambor napadená stejnými chorobami. Pamatuji si ze školních let, že se poškozená bramborová nať pálila. Proč to neudělat s tou rajčatovou.
- Z mnoha hledisek bychom měli na stejné místo rajčata sázet po pauze nejméně čtyřleté.
Pokud jde o houbové choroby rajčat, jsou tzv. dispoziční. Jestli pro ně nastanou podmínky, začnou se projevovat.
Takže, když se o sadbu staráme jak máme, nebude trpět septoriózou.
- Když udržíme rajčata suchá a ochráníme je před deštěm, budou rychle osychat. Tím snižujeme riziko napadení plísní. Podle oblastí se objeví někdy v červenci, jindy až v září, kdy jsou velké rosy, vyšší teploty a vzdušná vlhkost. Ranní mlhy nepřejí osychání listů. Někde se plíseň objevit nemusí.
Vlhčí rok mnohé pěstitele zaskočí. Když nemuseli, ošetřovali mlékem, jódem a dalšími „zaručenými přípravky“. Je-li však rok špatný a plíseň řádí, ochrana nefunguje.
Jak uchránit rajčata před plísní co nejdéle?
- Vybereme odolné či tolerantní odrůdy.
- Umístíme rajčata do prostoru s dostatkem světla a tepla, kde neprší.
Za těchto podmínek se už také v Česku rajčata pěstují ve velkém. V několikahektarových areálech skleníků, kde se dodržuje velmi přísná hygiena, kde se neošetřuje ničím rizikovým, kde se aplikuje biologická ochrana. Ale protože v těch sklenících není volná půda, nemohou ta rajčata být zvána ekologicky pěstovanými. Jsou zařazena v umělé skupině pesticid zero.
No a takové podmínky bychom v malém mohli mít ve skleníku, na zaskleném balkoně, v lodžii, ve fóliovníku. Dodržování hygienických pravidel je podmínkou. Tak trochu srovnatelné s covidem. Pořádně umyté ruce, dezinfekce v oknech a dveřích skleníků, fóliovníků – něco jako rouška, která brání náletu spor houbových chorob a škůdců.
Při péči o rajčata postupujeme od těch nejzdravějších k chudinkám. Při obráceném postupu bychom to špatné přenesli na rostliny pěkné, zdravé.