
Proč hrůbkovat, čemu hrůbky na zahradě prospívají
Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.
Hrůbky na poli kvůli zvířatům
Jeden důvod, proč hrůbky používat, mi už před lety vysvětlil taťka. Říkal, že kdyby měli vyorávat mrkev (u nás to byla odrůda Táborská) z nenahrůbkovaného pole, tak na těch půdách, na kterých hospodařili, by zmařili krávu a jalovici. Ty totiž tehdy tahaly vyorávač.
Vlastně to platí i na zahrádce: Je rozdíl, když ryjeme záhon, nebo když rozhrábneme hrůbek. Úspora energie a námahy se nedá přehlédnout Zřejmě i proto dnes přibývá zahrádek s hrůbky i pod kořenovou zeleninou.

Rajčata, jahody, jabloně...
Na hrůbcích se pěstují i keříková rajčata. Velkovýroba tento způsob využívá běžně, v zahrádkách je to téma na diskuzi.
Pěstování na hrůbcích zlepšuje osychání plodů a natě po deštích a zálivce, snižuje pravděpodobnost a intenzitu napadení chorobami, jako je antraknóza, septorióza, plíseň bramboru na rajčeti.

Pokud považujeme jahody za ovoce, pak kultura jahod patří mezi plodiny, u kterých využíváme hrůbkování. Na hrůbky se vysazují jednořádky i dvouřádky, na širší hrůbky (zvýšené záhony) se vejde i více řad jahodníků.
- Výhody? Lepší zahřívání půdy, možnost optimálnějšího zásobení vodou, čistší jahody (i nenastýlané), vcelku snazší zpracování půdy či odplevelení meziřadí.
Jabloním má výsadba na hrůbky lépe řešit hospodaření s vodou a živinami, umožňuje výsadbu stromků v oblastech, kde se v průběhu roku může opakovaně zvyšovat hladina podzemní vody až třeba na úroveň původního půdního horizontu. Strom má kořeny částečně ve vyšší vrstvě půdy, kořeny v této vrstvě mohou dýchat. Strom pak záplavami tolik netrpí.