hnojení

Chystáte se na přesazování staré vinné révy nebo nevíte, jak dávkovat hořkou sůl k ovocným stromům? Radí Vám odborník ČZS Ivan Dvořák.

V zahrádce přichází v úvahu, jako organické hnojení, kompost, zelené hnojení, sklizňové zbytky, chlévský hnůj a rašelina.

Množství a pohyb vody v půdě je o to důležitější, čím více jsou na ní pěstované rostliny závislé. Klíčem je pravidelná péče o půdu.

Někdy prospívají rostliny po přesazení bez jakékoli další péče. Jindy se jim musíme věnovat naopak více pečlivě, než před tím.

Na bor jsou velmi náročné všechny košťáloviny, celer a mák. Ale i réva vinná a ovocné dřeviny na něj mají vysoké nároky.

Rajčata zaštipujeme, okurky podpoříme živinami, melouny dostatečně zaléváme, plody cukety sbíráme mladé a ve skleníku dostatečně větráme.

Je samozřejmé, že pečujeme o ovocné stromy a keře, které mají úrodu teprve přinést. Běžná by ale měla být i péče o rostliny po sklizni.

Zeleninu, jahody či bylinky můžeme pěstovat i na malém prostoru. Práci a péči nám přitom usnadní vyvýšený záhon nebo také velký truhlík.    

Živý plot najdeme téměř v každé okrasné i přírodní zahradě. Péče o něj se odvíjí od použitého druhu dřeviny, stanoviště i našich nároků.

Od pravěku až do doby nedávné lidé na Zemi pěstovali plodiny ekologicky. Veškeré výpěstky byly v top bio kvalitě. Umělé hnojivo nebylo.

Zahradní borůvky zimní mráz nepoškozuje, snad s výjimkou některých horských oblastí. Uvádí se, že vydrží i teploty klesající až k –34 °C.

Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.