Příprava půdy před výsadbou révy

Úspěch při pěstování révy vinné začíná kvalitní přípravou půdy. Pro silný kořenový systém je důležité hloubkové kypření a organické hnojení.

Chystáte se letos pěstovat vlastní hrozny? Základ úspěchu leží pod zemí. Podívejme se, jak správně připravit půdu, aby réva vinná hluboko zakořenila a netrpěla stresem ze zhutněné hlíny. Máme pro vás návod pro výsadbu celé vinice i jednotlivých keřů.

Jak zajistit bohatou úrodu hned od začátku?

Základem úspěchu jsou hluboké kořeny

Základ úspěšného pěstování révy vinné tvoří důkladná příprava půdy ještě před samotnou výsadbou. Musíme totiž vytvořit podmínky, které rostlině umožní dobré zakořenění a tvorbu mohutného kořenového systému. Réva dokáže poslat své kořeny až do hloubky několika metrů, proto přípravu půdy v žádném případě nepodceňujeme.

Úspěšné pěstování révy začíná u kořenů

Pozor na zhutnění

Zhutněná půda (1) ničí přirozenou strukturu a pórovitost, kterou kořeny révy nutně potřebují k prokořenění celého profilu. V udusané zemi si rostlina vytvoří jen velmi omezený kořenový systém. Obrázek (2) ukazuje, že v takových podmínkách kořeny prakticky nemají šanci půdou prorůst a tísní se na velmi malém prostoru. Jakmile tento prostor vyčerpají, rostlina upadne do stresu, což poznáte podle velmi slabého růstu nadzemní části.

Obrázek 1 - Zhutnění půdy neumožňuje dobré zakořenění révy

Obrázek 2 - Omezený rozvoj kořenů ve zhutněné půdě

Velmi slabý růst keře uvidíme na obrázku (3). Tento stav nejčastěji způsobuje právě nekvalitní příprava půdy nebo chyby při samotné výsadbě. Pokud taková situace nastane hned v prvním roce, doporučujeme sazenici vykopat a přesadit ji do lépe připraveného místa.

Jak na kultivaci pro „malou vinici“

V zahrádkářských podmínkách můžeme zvolit dva postupy. Pokud plánujeme vysázet více keřů v řadách s drátěnkou (malou vinici), zvolíme celkovou přípravu plochy. Tento postup vyžaduje hloubkové prokypření a zásobní hnojení, čímž omezíme budoucí zhutnění půdy.

Pro přípravu půdy doporučujeme organická hnojiva – ideálně chlévský hnůj, kompost nebo vermikompost (4). Doporučené dávky na 1 m² jsou:

• Chlévský hnůj: 8 kg/m²
• Kompost nebo vermikompost: 5 kg/m²

Obrázek 3 - Velmi slabý růst nadzemní části révy

Obrázek 4 - Vermikompost lze získat s využitím kalifornských žížal

Zásobní hnojení provádíme na podzim a hnojiva řádně zapravíme do země. Půdu prokypříme do hloubky 30–40 cm, protože právě tam se nacházejí hlavní kořeny budoucí sazenice. Nikdy nezpracováváme příliš vlhkou půdu, jinak ji znovu výrazně utužíme. Na jaře pak už jen zeminu urovnáme a můžeme sázet.

Kultivace pro jednotlivé keře

Růst podpoříme i přímo při výsadbě, když na dno jamky přidáme substrát nebo vermikompost. Využít můžeme také speciální „půdní zlepšovače“ (např. Humac Agro), které rostlině usnadní zakořeňování a zajistí lepší zásobování živinami.

Sázíme-li jen jednotlivé keře, zaměříme pozornost přímo na konkrétní místa výsadby. Půdu v jámě promícháme se zahradnickým substrátem, kompostem či vermikompostem. Tyto materiály zlepší strukturu půdy a dodají rostlině potřebnou výživu. Tento způsob pomůže zejména na těžkých půdách, kde vytvoří příznivější prostředí pro kořeny. Na půdách s vysokým obsahem aktivního vápna (kde hrozí chloróza) nebo na těžkých jílech můžeme zeminu v místě keře dokonce úplně „vyměnit“ za směs substrátu a kompostu.

Foto autor a Shutterstock