Přihlásit
Rozmarýna prospívá zdraví, ochutí olej, má svou historii
Rozmarýna lékařská pochází ze slunného Středomoří. V některých oblastech se stala symbolem věrnosti milenců a manželů.
Nevěsty se zdobily rozmarýnovými věnečky, svázanými barevnými hedvábnými stuhami.
- Ve Španělsku je uctíván keř rozmarýny, protože poskytl útočiště Panně Marii cestou do Egypta.
- Rozmarýna bohatá na vonné silice se dnes přidává do potpouri, misek nebo sklenic se směsí vonných sušených rostlin.
V minulosti se její větvičky pálily v místnostech, kde leželi nemocní, pročisťovala a osvěžovala vzduch. V dobách moru nosili lidé na krku váčky s drcenou rozmarýnou a v ohrožených oblastech si přikládali vonné váčky k nosu. To už dnes naštěstí nemáme zapotřebí a rozmarýnu pěstujeme k příjemnějším účelům.
Rozmarýnu (Rosmarinus officinalis) známe jako stálezelený keřík s drobnými kvítky, často pěstovaný v nádobách. V tuzemských podmínkách by venku nepřežila zimu. Před prvními mrazíky ji přemísťujeme na chladné světlé místo. Snítky a lístky rozmarýny ostřiháváme průběžně podle potřeby, jinak hlavní sklizeň této rostliny je těsně před rozkvětem.
Rozmarýna
- bystří paměť,
- zmírňuje únavu,
- zvyšuje nízký tlak,
- uklidňuje,
- usnadňuje usínání.
Měli bychom ji proto více používat v pokrmech. Dobře poslouží při letním grilování, nakládání a marinování ryb a ostatních druhů masa, při ochucování omáček, salátů, do bylinkového másla i do pečiva. Rozmarýnu přidáváme do provensálského koření, nakládá se do bílého vína, na snížení krevního tlaku a do oleje na dochucování pokrmů.
Rozmarýna v olivovém oleji
Do lahvičky kvalitního olivového oleje naložíme několik větviček čerstvé rozmarýny. Bylinky v oleji necháme, olej získá nové aroma a lahvička vypadá pěkně. Navíc bude každému jasné, čím je olej ochucený.
Rozmarýna se dobře snáší s česnekem. Olej mohou ochutit společně a posloužit například k přípravě grilovacích marinád na ryby a masa nebo na dochucení těstovin.
Foto autorka