Hnojení chloridem vápenatým, Ostatní

Chlorid vápenatý je výhradně zdroj vápníku a chlóru. Podobné nesmysly se objevují, bývá to v překladech ze zahraničních webů. Z poslední doby například že škrob, který máme v kuchyni, je dobré hnojivo, významný zdroj draslíku, že jedlá soda je dobrým hnojivem (hydrogenuhličitan sodný obsahuje jen sodík). Chlorid vápenatý je vápenaté hnojivo, které se používá při nedostatku vápníku (hořké pihovitosti) na jabloních nebo révě vinné a ostatních plodinách. Dávkování 0,5-1% roztok (50-100 g/ 10l). Takže operativně, na list do rajčat, paprik, na jabloně, na révu. Nebo jen pro zásobení vápníkem týmž roztokem na podzim zalít na půdách bez vápníku všechny peckoviny, přednostně meruňky, broskvoně, do mísy pod stromem. Tak 20 l vody na strom, koncentrace tak 1-2 %. Pihovitost (hořká fyziologická skvrnitost) jablek Jedná se o velmi častou fyziologickou poruchu, která se projeví u vyzrálých jablek ještě na stromě. Na plodech se vytvářejí nevzhledné, až 1 cm velké hnědé fleky, které tvoří odumřelé buňky. Jde tedy o estetickou, ale i chuťovou vadou. Dužnina pod pihami je šedivá a hořká a zkazí celé jablko. Příčinou pihovitosti nejsou ani plísně ani houby, ale dokonce ani žádní škůdci. Příčinou je nedostatečný přísun vápníku. Je blokován transport vápníku v rostlině. Zde nepomáhá vápnění půdy. V ředění na cca 5 % by se mohl dát i do kompostu před posledním přehazováním, tohle množství nejméně do dvou kubíků. Tedy ty dva litry rozmíchat do čtyř konví. Mezi posledním přehazováním a použitím kompostu by měl být dostatečný odstup, tak měsíc. Nebo ho do hotového kompostu dáme na podzim a na jaře ho můžeme rozvážet. Aby se z něho mohl dostat chlór. Ten nesvědčí prakticky žádné zelenině, ani drobnému ovoci, nevadí snad jen celeru. Vápenatá hnojiva nedáváme do zakládaného kompostu, zpomalují činnost bakterií, rozklad organické hmoty.