Už je opravdu jaro? Nepodceňte péči o sadbu a první výsevy

Praktické rady pro otužování sazenic, péči o skleník a první jarní výsevy venku. Nepodceňte přípravu sadby!

Na to vám dá erudovanou odpověď jen astronom. Podle něj už je u nás jaro posledních deset dnů v březnu. Ovšem počasí s tím nemusí souhlasit. A má bohužel téměř vždy rozhodující slovo. Co všechno nás teď v zelinářské zahradě, skleníku i doma za oknem čeká?

Doma, v pařeništi a ve skleníku: Čas pro sadbu

Právě teď intenzivně ošetřujeme sadbu zeleniny. Přesazujeme z menších kelímků do větších tak, aby rostliny nestačily vytvořit kompaktní vrstvu („mech“) kořenů okolo vnitřku nádoby. Stačí přidat 1 cm na průměru a je vše v pořádku. Pokud už je sazenice v sadbovači poslední možné velikosti a nemůže ještě do země, je třeba ji přihnojit. Například u paprik by měly zelené a živé děložní lístky zůstat na rostlině prakticky až do doby výsadby. Sadba se obyčejně potýká s nedostatkem dusíku, následně pak dalších v rostlině pohyblivých prvků (P, K, Mg).

Otužování je základ úspěchu

Sazenice jsou z krytého prostoru rozmazlené – neznají výraznější pohyb vzduchu, sluneční paprsky mají „cezené“ přes sklo a jsou v příjemných teplotních i vlhkostních poměrech. Proto je musíme postupně zvykat na průvan, větřík, nižší vzdušnou vlhkost, střídání teplot a přímé slunce. Nejprve je dáváme ven jen na chvíli ve dnech, kdy je vyšší oblačnost, a to spíše dopoledne a k večeru. Postupně jim přidáváme délku pobytu, zatímco v teplotách – pokud to jde – spíše ubíráme.

Co a jak dělat ve sklenících

Podle toho, jaký skleník máme, tak sázíme. Do teplého jsme vše dali již dříve, do studeného až teď. I ve skleníku musíme někdy chránit výsadby rostlin – proti chladu v noci i proti ostrému sluníčku ve dne.

Skleníček po naplnění. Nejprve se sklidí poslední saláty a všudypřítomný kopr, potom přinesou úrodu okurky a do podzimu budou plodit rajčata

• Ochrana proti mrazu: U malých skleníčků stačí jedna, dvě svíčky či lihový kahan na noc.
• Hospodaření s teplem: Výrazné vyzařování tepla z půdy omezí zakrytí rostlin netkanou textilií či nastýlání mulčem (čerstvá sláma však není dobrou volbou). Pod „netkanku“ svíčku nedáme, ale můžeme mezi rostliny položit několik PET lahví s horkou vodou.
• Větrání a opylení: Přes den větráme, za slunečného počasí přistíníme. Protože do skleníku ještě nelétá hmyz, u rajčat a paprik si musíme pomoci sami. Kvetoucími rostlinami okolo poledne klepeme, u paprik a lilků můžeme zkusit přenos pylu štětečkem. Bez důkladného opylení narůstají plody malé a nepravidelné. Alternativou je nákup čmeláků.

Přes zimu byl ve studeném skleníku jen ozimý salát, v dubnu dostane společnost

Vysazujeme a vyséváme zeleninu ven

Zahradnický tip: Teprve konec měsíce je podle tradice na Moravě vhodný k přímým výsevům okurek: „Na svatého Marka vysej oharka.“

Zelinářská zahrada postupně zelená. Na záhony vyséváme další špenát, ředkvičky, ředkve, vodnici, hrášek, ranou karotku, z dalších kořenovek pastinák či petržel. Vysazujeme (možná ještě pod netkanou textilii) kedlubny, salát, raný květák, zelí a kapustu. Ochranu nemusíme zajišťovat cibuli sazečce a jarnímu česneku. Jakmile se oteplí vzduch i půda, přijde řada na otuženou ranou zeleninu a předklíčené brambory.

Rané kedlubny jsou jedním z prvních druhů zeleniny ze skleníku ze zahrádky

Špenát, odrůda Misano. Při dostatku vody je špenát jemný a křehký, dá se jíst i jako salát bez tepelné úpravy

Slušná kadeřavá kapusta v sadbovačích

Co dalšího do půdy?

• Kořenová a listová zelenina: Sejeme „řepy“ (mangold, červenou, cukrovku, krmnou), tuřín, kukuřici a pór.
• Prodloužení sezony: Koncem měsíce sejeme další hrášek k vylupování, saláty, kerblík, kopr, brutnák či černý kořen.

Příprava teplomilných druhů a bylinek

Pozor: Mořená osiva (barevná) nepředkličujeme, sejeme je přímo. Proti padání klíčících rostlin lze použít doporučené fungicidy či „ekohouby“.

Doma za oknem rostou rajčata, papriky, lilky a mochyně, dokud se neoteplí pro přesun do skleníku. Jakmile je odstěhujeme, uvolní se místo pro další výsevy do kelímků: dýně, cukety, okurky, pažitku, zimní pór, kukuřici cukrovou a bylinky (saturejka, bazalka, koriandr, majoránka). Majoránka se seje na povrch substrátu, přimáčkne se a kelímek se přikryje, aby povrch neosychal. Pro rychlejší klíčení namočíme semena tykvovitých na den do vody a po puknutí na vlhké vatě je vysadíme.

Pěstování bylinek může přinést i hodnotný estetický zážitek. Bazalka Purple Opaal vynikne mezi trvalkami i letničkami

Keříky majoránky vyseté v dubnu poskytnou v létě opakovanou sklizeň natě na sušení

Sklizeň a péče o přezimovanou zeleninu

Určitě už sklízíme první saláty pod sklem, ředkvičky či kedlubny. Květák ze skleníku je velmi jemný, při tepelném zpracování ho bedlivě hlídáme – pět minut v hrnci je moc. Venku přezimovaný salát, cibuli či špenát zbavíme špatných listů, popřípadě dojednotíme a přihnojíme dusíkem (u salátu s ním však opatrně). Můžeme také přirychlovat naši rebarboru a chřest – obložit je slamnatým hnojem a nakrýt černou fólií či textilií.

Pár rad na závěr

• Rajčata a papriky: „Vytaženým“ rajčatům dáme vyšší kelímek, zakoření ze stonku. Papriky vytáhnout nenecháváme. Při vysazení dvou sazenic do kelímku rostliny lépe zakořeňují i rostou.
• Zásoby ze sklepa: Nezapomínejme na uskladněnou mrkev, celer či tuřín. Blíží se konec jejich skladovatelnosti a skvěle doplní jarní stravu o vlákninu v boji proti jarní únavě.
• Pórek: Pokud máme venku pórek od podzimu, urychleně ho sklidíme, aby nevykvetl.

Včas sklízíme pórky z minulého roku, jinak vykvetou

Práce v zahradě je teď téměř každodenní záležitostí, ale ten pocit z první vlastní úrody za to stojí!