Přihlásit
Václav Větvička o věcech prvních: Než je zakryje zem
Nelekejte se, žádná mortalita, natož morbidita v titulku není. A navíc, zem se netýká všech! Všech? Jakých všech? Inu, je únor, a to je čas na časné výsevy
Pokud ovšem nejde třeba o takové lobelky, které nejen, že se vysévají na povrch půdy, ale měly by zem mít po boku už dávno a potichu klíčit.
Zakletí tvorečci
Před lety jsem uspořádal v Botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze výstavu. Jistě, instaloval jsem jich ročně kolem desítky, ale tato byla výjimečná. Bohužel, ani kdybyste mne v kole lámali a čtvrtili, si teď nevzpomenu, jaká že výtvarnice mi tehdy nabídla své dílo – sádrové (nejen!) modely semen. Jméno sice mám zapsané v počítači, ale ten je tak starý, že už ho ani neumím otevřít.
Dodnes však vidím jedno z nejbizarnějších semen, jaká příroda vymyslela. Semeno, spíš nažku či dvojnažku mrkve. Od mrkvouse až po ty nejušlechtilejší karotky. Byla asi 20 cm velká, možná i větší. A s touto vzpomínkou jsem usedl k napsání tohoto fejetonu.
Než se pustíte do výsevů, podívejte se, někdy i lupou – na ty zakleté tvorečky. Dozajista tvorečky, vždyť v tom kytkovém zárodku, třebas v hezky žíhané nažce slunečnice už můžete tušit slunečnici koncem léta, půldruhého metru vysokou a s úborem třebas i čtvrt metru velkým!
Semeno jako napité klíště
Nažky jsou jednosemenné nepukavé plody, v obecném povědomí považované rovnou za semena. Ani slunečnici pro ptáky do krmítek nekoupíte jako nažky slunečnice. Všude nabízejí jen slunečnicové semeno. Za tvarově nejpestřejší pokládám ona semena – nažky či dvojnažky miříkovitých rostlin, okoličnatých snad ještě z obrozeneckých dob.
Jen se podívejte na osivo mrkve, (už jsem je zmínil), celeru, anděliky, kmínu, fenyklu atdatd. Co druh to jiné, skoro výtvarné dílo určené pro zem.
Nebo se podívejte na semena skočce z rodu Ricinus! Nemají nadarmo své latinské jméno Ricinus. Ixodes ricinus je vědecké jméno klíštěte obecného. A kloudné semeno skočce – to je jako dokonale napité klíště! Ostnité oplodí skočců může dokonce trochu připomínat oplodí jírovců, koňských kaštanů anebo číšek kaštanovníků setých.
Čumbrky a jiné patenty přírody pro cestu na zem
Semena se v přírodě šíří mnoha způsoby: Od nejjednodušších, barochorních, jímž se o budoucnost postará zemská přitažlivost, přes rozmanitě rafinované způsoby plodů s dužnatým oplodím, které láká roznašeče k požití a pochutnání (vezměte si třeba takovou peckovici švestky – má blanité oplodí, pak to dobré dužnaté a vlastní semeno kryje kamenné osemení.
Další rostliny na to šly ještě sofistikovaněji (jak se dnes říká); angažovaly živočichy: Čumbrků svízele i nažek dvouzubce se lehce nezbavíte ani vy, ani rozmanití kožešinoví roznašeči.
A což teprve ta semena (a plody), která pro cestu na zem ovládla vzduch: Vrtulky javorů, okřídlené plody bříz, jasanů ale i okřídlená semena smrků, borovic a všech jehličnanů! To jsou teprve ty pravé patenty přírody.
Výmluvné tvary palmového semene
Vezměte také v potaz velikost semen! Můžete začít u orchidejových. Ne nadarmo se čeleď vstavačovitých, Orchidaceae, jmenovala kdysi Microspermae! Orchidejová semena nemají vyživovací resp. zásobní pletiva, taková, jako mají trávy v obilkách! Orchidejové semínko musí mít štěstí, že hned při vyklíčení (pokud se mu to samotnému povede) najde symbiotickou houbu, která se o jeho růst od prvního dne postará.
V té velikostní řadě můžeme pokračovat přes pohádkové Večerníčky. Jen si vzpomeňte na Křemílka s Vochomůrkou (je-li mezi našimi čtenáři někdo s rodnou řečí slovenskou, tedy na Kremienoka s Chocholúšikom), jaké měli problémy se semínkem Verbacum – ergo s nepatrným semínkem divizen.
A hned vedle jsou snad taky večerníčková semena Makové panenky, mák. Když je něčeho moc, je toho jako máku. A když je něco nepatrné, je jako makové zrno.
Abych to neprodlužoval výčtem dalších drobných, středně velkých a větších semen, připomenu jen ostnité tobolky jírovců obsahující ta krásná, lesklá semena – kaštany! Koňské kaštany (tři nosím stále v kapse) jsou skutečně semena, zatímco pravé kaštany jsou zpravidla trojboké nažky v rovněž ostnité číšce, tedy jednosemenné plody.
Na závěr této velikostní řady bych si dovolil připomenout největší semena, která se kdy na Zemi zrodila a objevila, semena palmy seychelské (Lodoicea maldivica), která zezadu vypadají jako dokonale tvarované pozadí našich lepších spoluobyvatelek.
A zepředu? Inu, jako jejich klín. Rudolf II prý za takové semeno dal sumu rovnou ceně několika domů, protože se v jeho době věřilo, že udělá-li se z tohoto semene pohár, tak ten, kdo z něj pije, bude snad žít navěky!
Semena palmy seychelské si ze semenářství nepřinesete, ale zkuste si sáčky se semeny vysypat vedle sebe (ale nepomíchat!), a s údivem obdivovat tu tvarovou pestrost.
A pak s nimi do země, (s některými ne, klíčí na světle!) a vyhlížet jaro.
Foto Shutterstock