Fyziologická onemocnění hortenzií, Květiny

Ca - je jednou z hlavních živin pro rostliny (forma iontu Ca2+). (Ca jako CaO) v první řadě zlepšuje vlastnosti půdy. Váže škodlivé kyseliny (zvláště kys. šťavelovou), podporuje přeměnu organických látek, ovlivňuje použitelnost živných látek z jílovitých koloidů a zlepšuje drobivost a tím kyprost půdy. V rostlinách podporuje buněčné dělení, tvorbu kořenů, pomáhá při stavbě uhlohydrátů, chrání buněčné stěny a podporuje klíčivost semen. Při jeho nedostatku - dochází u rostlin k poruchám transportu a výměny látek - mladé listy vrcholových výhonů se kroutí a růstové vrcholy a kořeny odumírají. Hroty a okraje listů usychají a třepí se, mladé listy předčasně opadávají, dále opadávají u rostlin i plody, odumírají vrcholové pupeny, stonky jsou slabé. Ve výsledku nejsou rostliny odolné proti nemocem a škůdcům a odumírájí. Fe - ve výživě rostlin (Fe2+, Fe3+) patří ke stopovým prvkům, které jsou sice pro rostlinu potřebné jen v nepatrném množství, ale pro svoji důležitost při látkové výměně rostlin je řazeno mezi deset nepostradatelných a nejdůležitějších životodárných prvků (označují se jako biogenní prvky - C, O, H, N, S, P, K, Ca, Mg a Fe) Jeho nedostatek v půdě vzniká obecně při nadbytku vápníku. Projevem nedostatku u rostlin je silné žloutnutí mladých listů (chloróza, kalcióza) mezi žilkami, protože železo podporuje tvorbu chlorofylu (listové zeleně). Shrnutí - co je příčinou žloutnutí hortenzií. Hlavní příčina je pro hortenzie nedostatek přijatelného železa. Obecně přijatelnost železa v půdě ovlivňuje hlavně vyšší obsah vápníku. Vápník přímo brzdí příjem železa, kterého je v půdě zpravidla dostatek. Vyšší obsah vápníku svým účinkem zvyšuje půdní reakci na neutrální až alkalickou (pH 7 a více) a takové půdy nejsou vhodné pro pěstování nejen hortenzií, ale i dalších rostlin - říkáme jim vřesovištní. Tyto rostliny jsou tzv. vápnostřežné - pěnišníky (Rhododendron), Azalea, vřes (Calluna), borůvky (Vaccinium) atd. I tady však najdete výjimky - vřesovec (Erica carnea). Z těchto výše uvedených důvodů je v boji proti chloróze nejdůležitějším opatřením vysazování hortenzií do kyselých půd (pH 5-6). Chcete-li ji pěstovat na místě s přirozeně neutrální nebo alkalickou reakcí, musíte na takovém místě nahradit větší objem stávající půdy kyselejším substrátem s převahou kyselé rašeliny. Vzniklou chlorózu na listech rostlin je možné léčit přímo aplikací přípravků obsahující železo v tzv. chelátové formě, protože toto železo není v půdě vázáno na vápník. Tyto přípravky jsou řazeny mezi hnojiva, některé je možné aplikovat na jaře na počátku růstu do půdy a dále jako opakované postřiky během nejintenzivnějšího růstu, tedy v první polovině vegetace V-VII.