Opylení: Z kolika květů jabloně či třešně vzejde dobrá úroda?

Opylení květů jabloně, třešně a dalších otvírá cestu k oplození a vývoji plodu. Odborník radí, co je dobré sledovat, aby úroda byla výborná.

O každé ovocné dřevině bychom měli vědět, zda je jednodomá, nebo dvoudomá. Od toho se odvíjejí předpoklady k opylení květů a tedy i ke sklizni ovoce.

Co je v jednom domě

První případ, jednodomost, signalizuje, že obojí pohlavní orgány (květy samčí a samičí) jsou na jedné rostlině (v jednom domě). Takových je většina druhů. Samotné květy jednodomých rostlin mohou být:

• Oboupohlavné – to znamená, že pestík s vajíčky a prašníky s pylovými zrny jsou v jednom květu. Oboupohlavné jsou například jabloň, hrušeň, třešeň, meruňka a další.
• Různopohlavné, resp. jednopohlavné – to značí, že zvlášť jsou samčí a zvlášť samičí orgány. Toto se týká aktinidií, lísky, ořešáku, morušovníku...

Jabloň láká opylovače i velikostí svých květů

Co je ve dvou domech

Naproti tomu dvoudomé dřeviny mají pohlaví na různých jedincích. A je třeba počítat s tím, že samčí nebo izolované samičí rostliny neplodí. K opylení květů nedojde.

K dvoudomým ovocným dřevinám patří aktinidie čínská (Actinidia chinensis) nebo rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).

Za pozornost stojí, že v potomstvu rakytníku množeného semenem se vyskytují jedinci neznámého pohlaví a po výsadbě mohou nastat zásadní problémy s plodností. Pěstitel totiž, aniž to často tuší, vysadí pouze samčí nebo naopak jen samičí rostliny. Výsledek je tentýž: Plodnost se nemůže dostavit.

Proto nakupujme výpěstky jen u spolehlivých zdrojů a to sazenice množené vegetativně. Při nákupu se ptáme na pohlaví. Jeden samčí exemplář je schopen opylit květy 5 až 8 samičích rostlin.

Samičí květy aktinidie význačné

Pyl přenáší hmyz a vítr

Podle přenosu pylu k opylení květů rozeznáváme rostliny hmyzosnubné (entomofilní) nebo větrosnubné (anemofilní).

• U hmyzosnubných ovocných rostlin pyl přenáší hmyz, nejčastěji včely, ale také čmeláci. To se týká jádrovin, peckovin a většiny drobného ovoce.

Je zajímavé, že čmeláci jako by doplňovali činnost včel: Jejich aktivita je největší zrána nebo navečer, respektive v chladných dnech. Kdežto včely, jak známo, nejvíce létají v poledních nebo denních hodinách – při teplotách nad 10 °C. Silný vítr pochopitelně let hmyzu brzdí. Květy těchto dřevin jsou nápadné proto, aby lákaly hmyz.

• Pro větrosnubné druhy (líska, ořešák, kaštanovník, rakytník) jsou typické jehnědy (samčí květy) s obrovskou produkcí pylu.

Množství pylu je velké, protože při přenosu větrem se ho spousta poztrácí. Samičí květy bývají nenápadné, často se štětičkovitými bliznami k lepšímu uchycení pylu.

Samičí květy lísky

Samosprašné versus cizosprašné opylení

Podle toho, zda je, nebo není odrůda daného ovocného druhu schopna opylit se vlastním pylem, dělíme tyto odrůdy na samosprašné (autofertilní) a cizosprašné (autosterilní).

• U spolehlivě samosprašných si zpravidla nemusíme dělat starosti o úrodu, pokud budeme mít v zahradě a nejbližším okolí jedinou odrůdu.

Sem patří z běžných druhů třeba broskvoně, meruňky, většina odrůd višní, angrešt, rybíz červený nebo bílý, maliník, ostružiník. Také samosprašné odrůdy však vyžadují většinou opylení včelami.

• Jiná situace nastává, když jsou pěstované odrůdy cizosprašné (jabloně, hrušně).

V tomto případě se neobejdeme bez tzv. opylovače, tedy jiné odrůdy, která kvete přibližně ve stejnou dobu a dokáže zajistit opylení druhé odrůdy.

Miskovité květy broskvoně odrůdy Favorita Morettini

Nejistě samosprašné opylení

Mezi popsanými základními skupinami však existují přechody, takže například u slivoní nebo černého rybízu známe nejen cizosprašné a samosprašné, ale také nejistě neboli částečně samosprašné odrůdy. Proto je nezbytné si při nákupu stromku nebo keře zjistit, jak u dané odrůdy probíhá opylení květů.

Pokud nejsou opylovací poměry známy, pro jistotu vysadíme raději více odrůd.

Je prokázáno, že výnos a kvalitu sklizeného ovoce u mnoha samosprašných odrůd zvyšuje přítomnost jiné odrůdy, tedy i cizosprášení.

V zahrádkových koloniích je obvykle natolik pestré druhové a odrůdové složení, že se také cizosprašné odrůdy obvykle vzájemně opylují. Potíže však mohou vzniknout při nedostatku včelstev.

Peckovinám stačí k bohaté úrodě, aby se čtvrtina květů vyvinula ve zralé plody

K úrodě jablek a hrušek stačí málo

Může se ovšem stát, že včela medonosná na kvetoucích jabloních nebo hrušních není téměř vidět, a přitom stromy poskytnou dobrou úrodu. Vysvětlit to lze zčásti enormně bohatým kvetením (jabloně kvetou i na jednoletých výhonech) a přítomností divokých včel nebo čmeláků.

Důležitý je i fakt, že k bohaté úrodě postačí jen nízké procento vyvinutých plodů. Peckoviny k tomu potřebují plody z 25 % květů. Jabloním a hrušním pak při průměrné intenzitě kvetení stačí k plné sklizni, když se z nich vyvine asi jen 5 % plodů.  Potřebnou velikost plodů podpoříme probírkou těsně po přirozeném červnovém propadu.

Foto autor