Přihlásit
Výsadba slivoně: Jak připravit půdu, kdy seříznout korunku
Je pro výživu slivoně lepší udržovat půdu pod stromy bez plevelů a trávy, nebo to nemá větší význam? A jak se starat o přísun živin?
Vytrvalé plevele dokážou spotřebovat živiny a vodu v míře, která se může výrazněji projevit na výživě zejména u slivoně roubované nebo očkované na slabě rostoucí podnož. Podrost kolem kmene tedy představuje pro slivoň konkurenci, a proto je dobré udržovat půdu bez něj.
Při výsadbě více slivoní v řadě bychom měli počítat s pásem bez podrostu. Udržovat kolem kmenů pás nebo kola holé půdy můžeme motyčkou nebo plečkováním. Pro běžné zahrádky s několika stromy tak stále platí osvědčené, že nejlepším herbicidem je motyka.
Mulčováním holé půdy kolem kmenů pak podpoříme přítomnost vláhy u kořenů stromku. Jako mulč se hodí čerstvě posečená tráva, sláma, piliny, drcená kůra nebo jiný organický materiál.
Při použití pilin, slámy nebo kůry je však třeba doplnit hnojení dusíkem (N), např. močovinou s organickou formou dusíku. Zvýšíme tím mikrobiální činnost, která usnadní rozklad celulózy. Jinak mohou v důsledku nedostatku dusíku listy slivoní přechodně zežloutnout.
- Při výsadbě se osvědčily i netkané textilie, které propouštějí vodu.
Hnojení půdy před založením výsadby
Přihnojení místa vybraného pro výsadbu stromku by mělo vycházet z půdního rozboru.
Fosforečnými (P) hnojivy lze předzásobit půdu na celou životnost výsadby, protože se do spodních vrstev uvolňují pomalu. Můžeme je zarýt současně s organickými látkami.
Draselná hnojiva se do zásoby používají nejvýše na tři roky. Současně je třeba sledovat půdní kyselost (pH půdy) a podle potřeby vápnit.
Vápník (Ca) reguluje půdní kyselost a současně je pro slivoně významnou živinou podílející se mimo jiné na tvorbě pecky.
Doplňujeme živiny
V dalších letech přihnojujeme stromek dusíkem, draslíkem, vápníkem a hořčíkem (Mg) zpravidla ve tříletém intervalu. Hořčík je vedle speciálních hnojiv obsažen také v dolomitickém vápenci.
Mnozí pěstitelé s oblibou nahrazují živiny obsažené v průmyslových hnojivech organickou formou rozleželým hnojem nebo kompostem.
Čím víc strom plodí, tím víc živin odebere z půdy.
Chceme-li dosahovat každoroční hojné úrody, bez doplnění živinami v různých formách se neobejdeme. Stromy odčerpávají živiny z půdy průběžně.
Stejně tomu je i s doplňkovou závlahou v suchém období vegetace. Nejvíce se osvědčila kapková závlaha, která je úsporná a slivoním vyhovuje.
Při závlaze postřikem se často chybuje v tom, že se půda provlhčí jen povrchově, aniž by se voda v dostatečné míře dostala ke kořenům stromů. Mnohem prospěšnější je zavlažit větší dávkou (okolo 25 milimetrů, tj. 25 litrů vody na 1 m²) v delších intervalech (třeba dvou týdnů), než kropit dvakrát týdně malým množstvím vody.
- Je-li to možné, pro zálivku zachycujeme dešťovou vodu.
Výsadba slivoně
Půda před výsadbou by měla být pečlivě odplevelená, hluboce zpracovaná, ale při sázení již mírně slehlá, dostatečně zásobena humusem. Při výsadbě dbáme na to, aby kořeny byly vhodně rozprostřeny do všech stran.
Zeminu přisypáváme ke kořenům tak, aby s nimi byla v těsném kontaktu. Během vysazování stromek zalijeme a znovu pak po dokončené výsadbě.
Řez kořenů a opora
Řežeme jen nezbytnou část poškozených, zaschlých nebo nalomených kořenů.
Vyšší kmenné tvary, štíhlá vřetena na slabě rostoucích podnožích, pro začátek i zákrsky na bujněji rostoucích podnožích musíme vyvazovat k pevným, pokud možno dobře impregnovaným, dole zašpičatělým dřevěným kůlům. Zarazíme je hluboko do půdy.
- Kmínky chráníme před okusem od zajíců nebo srnčí zvěře.
Tvarování korunky slivoně
Při podzimní výsadbě korunku neřežeme. Uděláme to až zjara, krátce před rašením nebo na začátku rašení. Při jarní výsadbě se řežou stromky hned nebo co nejdříve po výsadbě.
V dalších letech řežeme slivoně stejně jako další peckoviny - nejlépe během kvetení stromů. Jestliže v odůvodněných případech řežeme stromy po sklizni, pak řez provedeme nejpozději během srpna.
Foto autor