Přihlásit
Okurky krok za krokem aneb pěstování s úspěchem
Většina zahrádkářů má svůj osvědčený způsob, jak okurky vysévat a sázet. A pokud jim postup vychází, není třeba jej měnit. Ale co když ne?
Zahrádkáři někdy zkouší a zkouší a pořád jim to nevychází. Někteří mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální. Ovšem někteří opravdu dělají chyby, které však stačí napravit, a úspěch bude téměř zaručen. Které to jsou?
Setí, půda a okurky
Chybějící kvalitní příprava půdy ve vhodném termínu bývá často příčinou pozdního a špatného vzcházení porostů a to i těch, na které byl použit výsev opravdu dobrých semen.
Na jaře patří na pole brány a na zahrádku hrábě. Pohrabáním upravíme vrchní vrstvu půdy do hloubky asi 4–6 cm, takže při výsevu se semena dostanou na nezkypřenou zem. To je důležité kvůli kapilaritě, která trvale přivádí k semenům vláhu ze spodních vrstev. Pohrabaná vrstvička zároveň brání dalšímu vysychání, protože v ní je už kapilarita narušena a vláha na povrch půdy vzlíná jen nepatrně. Semena i tak bez větších dešťů mohou vyklíčit a vzejít, jakmile to dovolí teplota půdy.
Naproti tomu rotavátor prokypří půdu do mnohem větší hloubky, okolo 12–15 cm i více. Celá tato vrstva proschne, a semena, která se do ní uloží, nemají za suchého období dostatek vláhy pro naklíčení a vzejití. V celé této vrstvě je porušena kapilarita a vláha ze spodních vrstev sem vzlíná jen velmi slabě.
Tento rozdíl v přípravě půdy je zvláště patrný v suchých oblastech a na lehčích půdách, pokud jsme po výsevu nezalili. Zahrádkář se zlobí, že semena neklíčí, případně i vysévá znovu. Ale nakonec – po pořádném dešti – mu vzejdou semena z obou výsevů a musí jednotit. To se týká výsevů všech semen, nejen okurek. Snad jen před výsadbou brambor je použití rotavátorů užitečné, je-li půda slehlá a těžká.
Pokud máme správně připravenou půdu, můžeme přistoupit k samotnému setí. Řada chyb při setí pramení ze snahy urychlit růst a vývoj okurek, aby většina sklizně proběhla před nástupem plísně okurkové. Jde o:
- předpěstování sazenic
- nakličování semen
V zásadě je to správné, ale i tento krok má svá pravidla.
Okurky chtějí správné načasování
Za 3–4 týdny po výsevu mají sazenice 2 pravé lístky, a jejich kořenový bal je pevný a kořínky jsou čistě bílé. To je správný čas k výsadbě. Pozor, tento stav netrvá dlouho! Po několika dnech totiž kořínky začnou hnědnout, a zakrátko skoro zmizí. Na sazenici nevidíme celkem nic zvláštního, jen to, že přestala růst. Ale kořínky jsou pryč a po výsadbě, která se dělá špatně, protože kořenový bal prakticky není, je musí rostlina znovu vytvořit. To zabere až 2 týdny. Tak se náskok z předpěstování ztrácí.
Co s tím? V době vhodné k sázení hlídáme kořenový bal: Vyjmeme rostlinku z květináčku a podíváme se. Jakmile zjistíme, že kořínky začínají hnědnout, hned ji musíme vysadit. Není-li to možné, aspoň ji přesadíme do většího květináčku. Jde tu doslova o dny. Za 2–3 dny už může být pozdě.
Pokud hrozí zmiňovaná rizika neúspěchu, nedoporučuji nakličovat jen proto, abychom získali náskok několika dní.
V sadbovačích nebo v běžných kelímcích od jogurtů apod. hnědnou kořínky poněkud později, než v hliněných květináčích, ale i zde je to třeba hlídat.
A samozřejmě je třeba sázet tzv. na vodu a dobře zalít. Je s tím dost práce, ale když to vyjde, skutečně můžeme sklízet o 2–3 týdny dříve a mít svých 50–100 sklenic zavařených dřív, než se objeví plíseň. A k tomu s bonusem, bez použití pesticidů.
Přímý výsev je nejlepší
Naprostá většina zahrádkářů samozřejmě seje okurky přímo do země a za normálních podmínek je to také nejlepší. Sporné je jen datum výsevu. Pokud nemáme v sušších oblastech možnost zálivky, sejeme spíše dříve, i když teplota půdy není ještě optimální. Semena okurek se dnes prodávají většinou inkrustovaná, což je ochrana proti poškození chladem v půdě při vzcházení, nikoli proti plísni!
Taková semena vydrží v chladné půdě třeba až 2 týdny a po oteplení vzejdou dokonale. Neinkrustovaná semena obvykle v takovém případě shnijí a musíme podsévat. Samozřejmě si to napřed ověříme. Zdravé semeno se dá v prstech zlomit, shnilé se rozmáčkne na sliz.
Pokud máme možnost v případě sucha vyseté okurky zalít, pak nejlépe počkáme zhruba na polovinu května. Samozřejmě záleží na vývoji počasí v konkrétním roce. To už bývá půda dost teplá a okurky můžeme set až pak, třeba zase na vodu.
Okurka zasetá do teplé a vlhké půdy vzejde za týden a často pak předběhne v růstu a vývoji okurky různě přirychlované. Ono totiž i na zahrádce platí, že jak kdo zaseje, tak také sklidí. Nejjednodušší způsob bývá často nejlepší.
Foto autor