Květiny

Bilbergie (Billbergia) je známa i pod názvem čínský oves. Nenechme se ovšem zmást. S čínským ovsem nemá nic společného.

Kejklířky na první pohled zaujmou krásnými velkými květy. Jejich vybarvení u některých druhů dokonce připomíná nalíčenou tvář herce.

Svah, stráň či jiná plocha, jejíž údržba je obtížná, ale i záměr posílit rozmanitost zahrady, to bývají důvody, proč pokrýt půdu trvalkami.

Okrasná zahrada počátkem zimy obvykle nenabízí příliš pěstitelského vyžití. O trochu prosincové péče si řeknou jen stálezelené trvalky a keře.

Hlavně katalogy občas uvádějí méně užívané názvy skupin růží ve snaze přilákat zákazníky. Je dobré s tím počítat a růži si správně zařadit.

Dlouhé výhony, plazivý či zakrslý růst, tím se liší pnoucí, pokryvné a miniaturní růže od příbuzných. Díky tomu je využijeme jinde a jinak.

Také sadové růže vysazujeme na deset a více let, a tak se hodí při nákupu vědět, do které podskupiny druh patří. A podle toho mu najít místo.

Velkokvěté čajohybridy vynikají paletou barevných tónů, nižší mnohokvěté růže se dost liší, proto se třídí do tří podskupin i podle květů.

Není zahrada jako zahrada a také není růže jako růže. Informace z obchodů ani obalů často nestačí. Je lepší o kupovaných růžích vědět víc.

Jícnovky neboli eustomy mě nadchly hned dvakrát. Nejen krásou, ale i zjištěním, že je lze pěstovat jak ve skleníku, tak venku jako letničky.

Dvorek ve městě změníme v intimní prostor. Využijeme přítomnost starých domů, přizpůsobíme dlažbu a doplníme nádoby s trvalkami a letničkami.

Mnozí pěstitelé okrasných rostlin mají před těmi madagaskarskými respekt. Ale z ostrova pocházejí i nenáročné druhy. Třeba katarantus.