Hlávková kapusta: náročná na živiny, prospěšná pro zdraví

Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.

Na stole by rozhodně neměla chybět. Má vysokou nutriční hodnotu a obsahuje zdraví prospěšné vitaminy, vlákninu a zejména minerální látky glukosinoláty.

Nejčastěji kapustu upravujeme tepelně, ať už pro masitá, nebo bezmasá jídla. Je velkou škodou, že ji v kuchyni využíváme o dost méně než například zelí.

Kapusta odrůdy Blistra

Kapusta hlávková

Jedná se o rostlinu dvouletou, která se pěstuje pro svou hlávku se spirálovitě vyrůstajícími bublinatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Listy mají tmavě zelenou, u pozdních odrůd až modrozelenou barvu. Hlávka se tvoří v prvním roce a je volnější. Košťál je spíše nízký. Malý kořenový základ ovlivňuje stabilitu rostliny. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy. Plodem je šešule. Semena jsou černá a kulatá.

Jak pěstovat, čím hnojit

Kapusta má spirálovitě vyrůstající bublinaté listy

V Čechách jsou pro pěstování kapusty ideální jak klimatické, tak půdní podmínky. Kapusta má dobrou odolnost k nízkým teplotám, snáší mráz kolem –5 °C, pozdní odrůdy i mnohem vyšší mrazy.

Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby z výsevu od února do dubna. Od dubna pak můžeme vysévat přímo na záhony. Ošetřování spočívá především v kypření půdy a v kvalitní zálivce.

Je náročná na živiny, které dodáváme ideálně organickými hnojivy, jako je kompost nebo chlévský hnůj v dávce 350–500 kg na 100 m² aplikované 1x za 3–4 roky nebo zeleným hnojením. Minerálními hnojivy doplňujeme fosfor a draslík.

Rostliny jsou náchylné, stejně jako ostatní košťáloviny, na mnohé škůdce, jako jsou květilka zelná, mšice, housenky běláska a můry zelné, dřepčíci a molice.

Rozdělení odrůd

Odrůdy se dělí podle délky vegetace na rané vhodné k rychlení, rané polní, polopozdní a pozdní.

Jsou také vyšlechtěny odrůdy buď k přímému konzumu, nebo ke skladování, odrůdy vhodné k přezimování a ke sklizni na jaře. Odrůdy se mohou lišit barvou listů, která je od žlutozelené až po tmavě zelenou.

Odrůdy kapusty k rychlení a ranému polnímu pěstování

Vysévají se koncem ledna, začátkem února a vysazují v březnu do sponu 40x30 cm do nevytápěného fóliovníku nebo na venkovní záhon.

Rané odrůdy kapusty

Vysazují se od poloviny dubna do poloviny května do sponu 50x40 cm.
Mají délku vegetace od výsadby do sklizně 85–90 dní,
Po výsadbě je vhodné nakrytí netkanou textilií.

Odrůdy letní a polopozdní

Vysévají se od poloviny dubna do poloviny května.
Mohou se pěstovat i z přímého výsevu.
Od výsadby do sklizně je 95–105 dní.

Pozdní odrůdy

Vysévají se od konce dubna do května ve sponu 60x50 cm.
Sklízí se v říjnu a listopadu.
V mírných zimách dobře přezimují a lze je sklízet celou zimu.
Snesou mráz –12 °C. Jsou vhodné i ke skladování.

Kapusta hlávková k přezimování

Vysévá se v druhé dekádě srpna, na trvalé stanoviště se vysazuje v polovině listopadu, aby do zámrazu zakořenila.
Spon výsadby je 40x30 cm.
Jako u každé přezimující zeleniny je v zimě nebezpečí okusu zvěří, proto je vhodné zakrytí rostlin netkanou textilií.
Sklízí se koncem května, začátkem června.

Foto: D. Auf