Jak dlouho jíme rajčata? V Evropě jen chvíli – staletí

Kulinářsky mnohostranně využitelná rajčata nabízejí v kombinaci s řadou dalších potravin nepřebernou škálu různých chuťových variací.

Díky těmto vlastnostem se rajče těší velké oblibě také u zahrádkářů, kteří si především během letních měsíců mohou zajistit zralé a chutné plody z vlastní zahrady.

Rajče znali lidé už před tisíciletími

Rajče (Lycopersicon lycopersicum) z čeledi lilkovité (Solanaceae) pochází z oblasti Peru, Ekvádoru a Bolívie, kde se pěstovalo již v pátém století před naším letopočtem.

Do Evropy se však dostalo až po objevení Ameriky. Nejprve se rozšířilo v šestnáctém století v Itálii a Španělsku. Zpočátku se pěstovalo jen jako okrasná rostlina, neboť se považovalo za jedovaté.

Obsah karotenoidních barviv ovlivňuje odstín zralých plodů

Původní plané typy rajčete mají poléhavý charakter růstu a pouze drobné plody.

Teprve v devatenáctém století se začaly využívat plody rajčete ke jídlu. Na území dnešního Česka se rajče dostávalo do podvědomí pěstitelů až od dvacátého století.

Žlutá koruna květu rajčete

Květenstvím je vijan

Květy jsou u původních druhů pětičetné, u prošlechtěných odrůd vícečetné, koruna je žlutá. Stonky, listy, kališní a korunní plátky jsou pokryty žláznatými trichomy. Rajče je rostlina samosprašná. K dobrému opylování napomáhá mírný pohyb rostlinami.

• V praxi se pro k opylování rajčat využívají čmeláci, kteří nakousnutím květu napomáhají setřesení pylu na bliznu.

Rajče je rostlina samosprašná. K dobrému opylování přispívá mírný pohyb rostlin.

K rajčatům patří různá vybarvení a různé velikosti plodů

Rajče plodí vícekomorové bobule

Na semenném lůžku ve středu plodu jsou semena, která mají obvykle na povrchu chloupky. Hmotnost tisíce semen se pohybuje okolo 3 g.

Kořeny se snadno tvoří také ze stonku, proto sazenice rajčat sázíme hlouběji, čímž docílíme zakořenění části stonku a tím mohutnější kořenový systém.

Plody některých odrůd dosahují gigantické velikosti. 
Obsah karotenoidních barviv ovlivňuje vybarvení zralých plodů. Řada odrůd má plody velikostně, tvarově i barevně velmi variabilní.

V tuzemských klimatických podmínkách je rajče jednoletá rostlina s bohatým kořenovým systémem, který z přímých výsevů zasahuje až do hloubky 1 m, z předpěstované sadby je mělčí.

Keříčkové rajče s tzv. třešňovými plody

Stonek rajčete má

• buď neukončený růst (tyčkové, neboli indeterminantní rajče),
• nebo růst ukončený (keříčkové, determinantní rajče)
• anebo existují přechodné typy (semideterminantní), které na hlavním stonku vytvářejí 5–6 vijanů.

U mladých rostlin jsou stonky bylinné, u starších rostlin částečně dřevnatí. Listy rajčete jsou peřenodílné, střídavé.

Látky v rajčeti: pektin, lykopen, tomatin...

Nutričně je plod rajčete velmi hodnotnou potravinou. Obsahuje celou řadu vitaminů a minerálních látek, dále pak organické kyseliny, které společně s cukry a dalšími aromatickými látkami dávají plodům často odrůdově charakteristickou chuť.

Rajče obr

• Další významnou složkou je vláknina, z níž je v plodech rajčete hojně zastoupen zdraví prospěšný pektin.

Velmi cenný je obsah karotenoidních barviv – lykopenu (vybarvuje plody do červena) a beta karotenu (vybarvuje plody do žluta). Tepelným zpracováním se obsah karotenoidních barviv v pokrmu ještě zvýší.

• Četnými výzkumy byl prokázán protirakovinný účinek lykopenu. Můžeme se s ním setkat také v potravinách jako s barvivem (E160d), nutno však podotknout, že toto „éčko“ je lidskému zdraví prospěšné.

Zajímavý je obsah tomatinu v listech rajčete. Jedná se o alkaloidní látku, kterou lze označit díky svým účinkům jako rostlinné antibiotikum.

Foto autor a archiv