Přihlásit
Listopad na zahradě: poslední práce před zimou
Listopad na zahradě: co zalít, shrabat, zkontrolovat a připravit na zimu. Praktický přehled činností, na které bychom neměli zapomenout.
Ačkoli se zdá, že příroda už spí, zahrádkář má stále co dělat – od zálivky rostlin, přes úklid listí až po kontrolu uskladněné úrody. Přinášíme přehled nejdůležitějších činností, na které byste v listopadu neměli zapomenout.
Nezapomeňte na podzimní zálivku
Pokud máme dostatek vody, zalijeme rostliny v pořadí: stálezelené listnaté vysazené na podzim, stálezelené jehličnaté nově vysazené, stálezelené listnaté v zahradě rostoucí a stálezelené jehličnaté. Zaléváme také přesazené opadavé rostliny – u nich stačí udržovat půdu vlhkou (jejich narušené kořeny v půdě se s dostatkem vody, ale i vzduchu lépe hojí, regenerují). Po zálivce použijeme mulč z listí, který omezí výpar vody a ochrání kořeny před promrznutím. Na povrch můžeme přidat i chvojí. Při další zálivce listí rozhrneme a zaléváme přímo ke kořenům, abychom listí zbytečně nenamáčeli. Tím ztrácí své izolační vlastnosti.
Bojujeme s listím
Listí pravidelně hrabeme z trávníků a spod stromů, zvláště u jabloní a hrušní, kde omezuje šíření strupovitosti. Listí, které necháme ležet, částečně zatáhnou žížaly, zbytek odnese vítr k plotu. Pokud ho však posbíráme sekačkou a přihnojíme dusíkem, který umožní mikroorganismům rychlejší rozklad. Směs listí, poslední posekané trávy, podrcených větviček, trvalek a zbytků letniček můžeme přidat na kompost. Máme-li více než kubík hmoty, teplo vzniklé mikrobiální činností zničí většinu semen plevelů i chorob.
Růže a další citlivé rostliny
Růže na podzim neřežeme, pouze odstraníme konce popínavek napadených padlím. Odstraňujeme i šípky, které by dozrály. Nově vysazené růže důkladně zaléváme a přihrneme kompostem či zeminou (třeba tou vyklepanou z truhlíků od letniček). Chvojí přidáváme až později, například po Vánocích. Citlivé druhy, jako lewisie, delospermy, některé kosatce nebo cibuloviny, chráníme před přemokřením – překryjeme je sklem, plastem či fólií, aby je neohrozily střídající se mrazy a oblevy.
Pryč s mumifikovanými plody
Po opadu listí jsou na stromech dobře vidět zaschlé, mumifikované plody. Původce takto mumifikováných plodů, který napadá především jabloně, hrušně, slivoně, broskvoně, třešně a višně přezimuje v těchto plodech. Zbytky plodů z korun i ze země odstraňujeme a likvidujeme, ideálně spálením nebo vyhozením do popelnice, nikdy ne do kompostu.
Kontrola uskladněné úrody
Na podzim nezapomínáme kontrolovat uskladněné ovoce. Jablka a hrušky prohlížíme, plody napadené plísní ihned vyhazujeme - v žádném případě nenecháváme ve sklepích třeba v kbelíku. Uskladněné ovoce držíme v čistých přepravkách nebo na papírech, v suchém a chladném sklepě. Postupně odebíráme odrůdy, které dozrávají, a zpracováváme je.
Podzimní rytí
Obrácení půdy na podzim je v našich podmínkách starou praktikou. Ve velkovýrobě se od něj často upouští a využívá se jednodušší bezorební systém pouze s podmítkou. Pro zahrádkáře má však rytí smysl – půdu provzdušníme, zlepšíme vsakování vody a zapravíme organickou hmotu či hnůj. Rýt bychom měli při optimální vlhkosti půdy, kdy se země nelepí na rýč. Hloubka rytí kolem 20–25 cm je ideální.
Kadeřávky a kapusta
Zeleninu, která zvládne zimu, reprezentují kadeřávek a např. toskánská kapusta Nero di Toscana. Jejich listy jsou v průběhu zimy tužší než při pěstování v létě, a musí se tepelně upravovat.
Jsou nenáročné, odolné a výživné jako brokolice. Vyžadují jen v průběhu vegetace dostatek slunce, vláhy a živin. Rostliny vysazujeme ve sponu 50–70 cm, přezimují bez problémů i pod sněhem a po oteplení opět ožívají.
Foto archiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock