Články

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně.

Osazování nejrůznějších nádob určených na terasy a balkony patří k jarním radostem milovníků květin. Využít se k tomu dá i řada záhonových trvalek.

Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme.

Plánování výsadeb ovoce i zeleniny, tipy odborníků na výběr odrůd i prostor pro vlastní rozhodnutí. A také očekávání zážitků. Nejen takový je březen Zahrádkáře.

Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18 °C.

Obvykle za tři až pět dní, někdy i za 24 hodin po výsevu začínají klíčit semena kaktusů. Každému, kdo váhá, zda kaktusy množit semeny, doporučujeme to vyzkoušet. 

Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině.

Může pěstitel využít zahradu s přirozeným výskytem divokých živočichů a planých rostlin tak, aby dosáhl i na svůj prospěch v podobě různorodé a kvalitní úrody?

Přínos žížal pro úrodnost půdy znali už starověcí Egypťané a oceňoval ho i řecký filozof Aristoteles, jenž žížaly označil za střeva matky Země.

Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.

Ředkvička, jeden z prvních zdrojů čerstvých vitaminů a dalších cenných látek, vyniká také rozmanitotí odrůd, tvarů a barev. Na záhoně se dají pěstovat od brzkého jara.

V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.