Přihlásit
Kdy přidávat do kompostu dusíkaté vápno, proč ne pálené
Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.
Mnozí přidávají do kompostu pálené vápno, aby podpořili rychlé tlení, tlumili nepříjemný zápach a zlikvidovali semena plevelů. Pálené vápno sice ničí semena plevelů, ale také užitečný život v kompostu. Nesmí ani přijít do styku s čerstvým materiálem, jako je hnůj nebo posekaná tráva, protože jinak dochází ke značným ztrátám dusíku.
Jako přídavek do kompostu lze doporučit dusíkaté vápno. V kompostu, ve kterém nedochází k horké fázi, probíhá tzv. chladné kompostování. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky. Při přeměně dusíkatého vápna jsou usmrcena klíčící semena plevelů, různí škůdci a určité choroby.
- Krátkodobě se tlak na vše živé týká i bakterií, které zabezpečují tlení. Brzy se však v kompostu vytvářejí tak příznivé podmínky pro mikroorganismy, že se rychle zotavují.
Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20–25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m², což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m³ kompostovaného materiálu. Toto doporučené množství bychom neměli překročit.
Pouze při kompostování hmoty s vysokým podílem listí a zbytků z řezu je účelná dávka dusíku.
Mikroorganismy potřebují živiny při přeměně odpadu na kompost. Ve zbytcích zeleniny nebo v posekané trávě jsou všechny živiny bohatě obsaženy.
Také ve směsích zeleninového odpadu s materiálem, který je chudý na živiny, jako je listí nebo zbytky po řezu, je dost živin potřebných pro mikroorganismy. Dávky dusíku a jiných živin bychom měli vynechat.
