Články: Václav Větvička

Konec ledna a začátek února v „mé“ botanické zahradě tradičně znamenal období náročných, téměř technických prací - čas přesazování palem.

Ó jak jsou cesty myšlenkových asociací jsou nevyzpytatelné aneb od nejvýznamnějších kněží, přes Vánoce až k Ruscus ponticus.

Venku plískanice, krátké a chladné dny, jak by smet´. Nezbývá, než po vzoru básníkově: v plášť zahalit se úže. Třeba právě Vatočník pomůže!

Věřím, že už máte zelíčko dávníčko naloženo, ušlapáno a zkvašeno, vykysáno – jak se na správnou hlavatici sluší.

Šípkový čas je tu a podzimní krajinu zdobí plody zářící jako rudé korálky. Co ale ty korálky vlastně jsou, objasňuje Václav Větvička.

Vy starší, pamětníci modrých svazáckých košil, jste se jistě nepřehlédli a tzv. neglobli nadpis v duchu O modré svazačce. Dnes je tématem svazenka - ta modře kvetoucí.

Růže Hugova stojí jisto jistě za pozornost. Je velmi netypická a dokáže zahradu krásně rozzářit. Přitom je ještě nenáročná na pěstování.

Stačí se na brambořík podívat z blízka, respektive na hlízu, ze které vyrůstá, a je jasno. Podobnost s bramborou se prostě nezapře.

Život mi přihrál nejedno inspirativní setkání s odborníky z oblasti přírodovědné. Při jednom mi představili hrušeň a měl jsem jasno.

Kdoule je exotický rozvětvený keř či stromek s pokroucenými větvemi, kdoulovce zase pro své barevné květenství favoritem u okrasných keřů. 

Když jsem spolupracoval na výsadbě Hamzova arboreta, tehdy jsem doporučil, aby vedle jiných severoamerický dřevin byly zastoupeny i duby.

Zkušený palynolog nebo paleobotanik dokáže vyčíst z pylu bříz, ale nejen z něj, kapitoly o dějinách a vývoji flóry na Zemi.