Proč zasychají květy sakur a podnož přerůstá roub?

Při procházce městem jsem se těšil krásou sakur. Byla by dokonalá, kdyby ji nekazil týž zdravotní problém, jaký se objevuje u jedlých třešní.

Korunu sakury (třešně pilovité neboli sakury ozdobné, Prunus serrulata) postihlo totéž, co můžeme vidět v korunách višní, meruněk, někdy i třešní. Větvičky se zasychajícími květy, vadnoucí lístky, zasychající výhony.

Odrůda postižená moniliniozou

I sakury totiž bývají postiženy moniliniózou. Teorie říká, že se spory této choroby dostávají do květů a následně i dále prostřednictvím blizen. Nestudoval jsem květy poloplnokvětých a plnokvětých forem, jestli jsou v nich blizny, ale u stromu s poloplným květem se monilinie ukázala. Nejspíše některé květy jsou náchylné k napadení, choroba se do nich nějakou cestou dostane.

Monilie v koruně sakury

Také u těchto stromů by mělo následovat odstranění postižených větviček až do zdravého dřeva. A poté likvidace odstřižených částí tak, aby se nedostaly do kompostu našeho nebo komunálního.

Neposedné podnože sakur je třeba hlídat

Bělokvětá sakura

Další problém je zplanění stromu.

Když se v koruně růžově kvetoucí sakury s bronzovým listem objeví větve s listy zelenými a bílým květem, měli bychom zasáhnout. Přestože jinak zbarvená část stromu může vypadat na první pohled atraktivně.

Jinak začne naroubovaná forma postupem roků krnět, prosychat, původně malý proutek rašící z podnože korunu zcela ovládne.

U sakur dovážených je možné i to, že podnož může mít květy docela atraktivní, poloplné.

Na ptáčnici se u země očkuje kmenotvorná odrůda a až ve výšce, kde má koruna být, odrůda okrasná.

Totéž se nám může stát u obyčejné třešně, pokud jí máme roubovanou na ptáčnici až v úrovni korunky.

Druhá polovina dubna se hodí k odstranění vetřelců v koruně, i větší rány se dobře hojí, strom jimi nijak výrazně netrpí.

Foto autor