
Meruzalky nejen pro podnože, ale i do okrasné zahrady
Sadaři nebo zahrádkáři mají důvod znát meruzalku zlatou (Ribes aureum) jako podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů.
Existují i meruzalky pěstované pro plody (odrůdy Lázně Mšenné, Cassis Black Missouri Giant), ale ne každý by takovou meruzalku v zahradě chtěl mít, když může mít klasické rybízy. Květy lákají včely i další hmyz.
Meruzalka zlatá se hodí i na řidší živé ploty, volné i tvarované.
Voní jako černý rybíz
Teď na jaře je mnohem výraznější a atraktivnější její sestra meruzalka krvavá (Ribes sanquineum). Vedle toho, že hezky vypadá, je oblíbenou pastvou včel. Když jdete v zimě okolo keřů a budete trochu mačkat jejich pupeny a mladé dřevo, tuhle meruzalku po vůni snadno rozpoznáte. Voní jako černý rybíz.

Její keře dorůstají výšky i přes dva metry, jsou přirozeně husté, hodí se jako živý plot, který je možné volně tvarovat. Při každoročním tvrdším řezu se kvetení přesune dovnitř keře – pokud pravidelně odstříháváme jednoleté vyzrálé výhony.
Pokud se nám tato meruzalka líbí, není těžké ji vypěstovat. Stačí dát koncem července nebo během srpna zakořenit buď zimní, nebo polodřevitý řízek. Oba typy snadno zakořeňují. Již dvouleté sazenice rozkvétají. Meruzalku lze zapěstovat i jako stromek, buš roubovaný na meruzalku alpskou, nebo pravokořenný, zapěstovaný z jednoletého prutu.


Další sestřička, menší, nenápadná, je meruzalka alpská, (Ribes alpinum). Je rostlinou, která snáší polostín, roste na výsluní i pod stromy s vysoko položenou korunou. Dorůstá zhruba do výšky 1 metru.
Existují i odrůdy, obyčejně menšího vzrůstu oproti botanickému druhu. Je možné ji roubovat na meruzalku zlatou, vytváří menší korunky, které se dobře tvarují.
Má jemný drobnější, zdravý list, nenápadně kvete (ale včelky si jí najdou), dobře se množí řízkováním, snadno se tvaruje do nízkých živých plotů, jako solitera (osamělý keř) je dosti nevýrazná. Plody, pokud je nasadí, nijak nevynikají.
Foto autor