Desatero pro obnovovací řez jabloně: základní pravidla

Formování a vedení jabloní obnovovacím řezem přizpůsobíme přirozenému odrůdovému vzhledu. Stromy udržujeme v rovnováze růstu a plodnosti.

Dbáme na dobré světlo v koruně

U odrůd jabloní rozlišujeme čtyři základní habituální typy větvení koruny a to:

1. vzpřímený,
2. polovzpřímený,
3. rozložitý,
4. převislý s tendencí buď bazitonickou (větvení je více rozvinuté ve spodní části), nebo akrotonickou (nejvíce výhonů produkují horní pupeny).

Štíhlé vřeteno Gloster (J-TE-F), 14 let

Štíhlé vřeteno před řezem

Štíhlé vřeteno po řezu

Pěstitelský tvar koruny, který nejlépe využívá světla, je komolý kužel nebo válec s vertikální osou. Představují nejpříznivější tvary pro příjem slunečního záření, které aktivizuje fotosyntézu.

Vedle toho má osvětlení vliv na kvalitu plodných větví, přeměnu vegetativních pupenů na květní, na vývoj plodonošů a v důsledku toho i na vývoj a kvalitu plodů. Optimální využití přímého i difuzního světla má základní význam pro produkci plodů za předpokladu správně zvoleného stanoviště, sponu, tvaru koruny, odrůdy a podnože.

Nerovnovážný stav mezi růstem a plodností je způsoben nepravidelným vývojem větví na celém stromě, což nedovoluje využít optimálním způsobem růstový a plodný potenciál stromu.

Při srovnání tvaru ohnutého stromu pamatujeme na náhradní osu za odříznutou vrcholovou část, viz také kresba dole; kresby V. Jabůrek

Do komolého tvaru koruny dobře proniká světlo

Rovnováha mezi nástupem růstu a plodnosti

Nerovnováhu způsobil nepravidelný vývoj větví

Kvalitní plodné větve

Základ spodní části vřetenovité koruny je nesporně místo, kde osvětlení bývá nedostatečné. Aby k tomu nedocházelo, vyhneme se dvěma krajním extrémům:

• Jednak nenecháme zesílit spodní nejnižší větve, které zvyšují hustotu stromu. K té dochází při volbě příliš bujné podnože. Pěstitel pak posiluje větve na spodní části kmene hlubokým řezem s přesvědčením, že absorbují nadměrný růst. Tento způsob však zapříčiní špatné osvětlení a nepříznivě ovlivní kvalitu plodných větví v ostatních částech koruny
• Za druhé zvolíme takovou vzdálenost mezi stromy, která bude odpovídat vzrůstnosti odrůdy. To ovšem vyžaduje dobře znát vlastnosti jabloně vyplývající především ze vztahu odrůdy a podnože.

Spodní větve posílené příliš hlubokým řezem

Odstranění příliš silných větví prosvětlí dolní část stromu

Východiskem, jak podpořit růst kmene a kvalitu plodných větví v koruně, je odstranit příliš bujné větve ve spodní části osy. Tím zlepšíme osvětlení v dolní zóně stromu.

Udržet strom v předpokládané formě a objemu v určité výšce je velmi obtížné a většinou vzniká růstová nerovnováha v jednotlivých zónách koruny.

• Nesprávným počátečním zapěstováním stromu dochází k nerovnovážnému stavu mezi růstem a plodností, což bývá způsobeno nepravidelným vývojem větví.
• Předčasně se vyvíjejí bujné výhony v horní části koruny a spodní plodná zóna je postupně zastiňována.
• Stromu se nedostává přímého osvětlení slunečními paprsky, což nedovoluje využít optimálním způsobem růstový a plodnostní potenciál.
• U nevyrovnaných, špatně zapěstovaných tvarů, kde je špatné osvětlení, nedochází k aktivaci fotosyntézy. To se negativně projeví na růstu a plodnosti.

Palmeta Goldstar (M9), 5 let

Palmeta Goldstar před řezem

Palmeta Goldstar po řezu

Odříznutí ohnuté hlavní osy na vertikální postranní větev přispěje k obnovení rovnováhy v koruně

Desatero obnovovacího řezu

1. Abychom dostali strom do plodnosti, ponecháme větev s terminálním pupenem. Je v podstatě „mozkem“ stromu, určuje dobré rozdělení vegetace mezi růstem a plodností.
2. Chceme-li podpořit růst, je třeba řezat mladé větve poblíž hlavního toku mízy, tj. kmene; tomu se říká vyvolat mízu.
3. Řežeme-li dvouleté či starší větve, umožňujeme v jistých případech lépe rozdělit tok mízy do ostatních částí stromu.
4. Odstraňujeme větve nebo vertikální výhony a dáváme přednost výhonům, které s horizontálou svírají úhel 30° až 45°.
5. Když je nutné provést zpětný řez až na vertikální kosterní větev nebo na hlavní osu, krátíme vždy na postranní výhon či větev, která odvede růstovou mízu a tím přispěje k obnovení žádoucí rovnováhy v koruně stromu (viz kresba).
6. Je třeba si pamatovat, že každá řezná rána pilkou nebo nůžkami podněcuje přivolání „vegetativní“ mízy. Vytvoří přednostní tok mízy, který je na újmu ostatních částí stromu. Čím je řezná rána výše v koruně stromu, tím je z hlediska fyziologických pochodů, uvnitř stromu, škodlivější.
7. Každá část větve položená pod horizontálou rychle stárne, a z tohoto důvodu by měla být v rozumné době odstraněna a nahrazena novou, výše položenou.
8. Zásahů řezem děláme méně, ale uváženě, aby strom zůstal výkonný a plodný po optimální dobu.
9. Světlo má podobný význam jako terminální pupen.
10. Je důležité vědět, že každý strom má mít dopředu určený objem, což je závislé na typu růstu odrůdy a podnože. Pozměnit tvar a objem, znamená často vyprovokovat nerovnováhu ve stromu.

Kresby autor, foto J. Sus