
Borůvky v uvozovkách: kamčatské a indiánské - zimolez a muchovník
Borůvky v uvozovkách jsou druhy, kterým borůvky sice říkáme, ale s těmi lesními nemají z botanického ani pěstitelského hlediska prakticky nic společného.
Zimolezy - kamčatské borůvky
První borůvkou neborůvkou je zimolez, lonicera, též kamčatská borůvka. Tvoří různě vysoké keře (1–3 metry), pěstuje se v běžných půdních podmínkách, nevyžaduje kyselé prostředí. Plody dozrávají během května a června a rostlina poté pozvolna ukončuje vegetaci. Pokud je sucho a zimolez nezaléváme, již v červenci začíná opadávat. To však přináší velké riziko toho, že při deštivém a chladnějším srpnovém počasí se probudí a začne nakvétat. Tím přicházíme o část úrody příští jaro.

Jak tedy s lonicerami naložit, aby nešly spát už v červenci? V průběhu června rostliny několikrát intenzivně zalijeme a do vody přidáme plné hnojivo, univerzálního typu, tedy ne směřované na kvetoucí, plodící rostliny.
Zimolezy porostou dále, za rok keře narostou do většího objemu, než když je necháme svému osudu. A protože tyto keře přinášejí úrodu z objemu keře, tedy větší keř má více plodů, budeme mít příští rok větší úrodu. Takové keře na podzim už mnohdy neožívají a nekvetou.

- Úroda je vyšší nejen z větších keřů, ale i v případě, že k sobě vysadíme dvě různé odrůdy, které se alespoň v části kvetení kryjí.
Ovocné lonicery jsou cizosprašné, vysazujeme je cca 1,5 m od sebe, pokud jim zaručíme optimální podmínky, raději i dál od sebe, aby do sebe nezarůstaly. Řezem keře udržujeme světlé, mladé.
Muchovníky - indiánské borůvky
Muchovníky, tzv. indiánské borůvky patří mezi růžovité rostliny, jsou příbuzné třeba jeřabinám, jablkům. Jejich plody jsou malvice s několika semínky, tvarem podobnými těm z jablek, hrušek. Jíme je s celým plůdkem.
V květenstvích je jich větší počet, jakousi obdobu hroznu může tvořit i více než deset plodů. Dozrávají postupně, jsou velkým lákadlem pro zpěvné ptactvo. Pokud je neotrháme, zůstávají na keři, neopadávají.



- I muchovníky se pěstují v běžných zahradních podmínkách, v mírně kyselé půdě, která vyhovuje prakticky všem zahradním kulturám, jako jsou jahodníky, rybízy, běžné druhy zeleniny, květin.
Keře amelanchierů jsou mohutnější než keře lonicer. Bez ošetření řezem narůstají do tří až pěti metrů, vytvářejí velké keře. Dají se tvarovat, prosvětlovat, jako třeba keřové rybízy. Můžeme je vysadit třeba dva metry od sebe a mít z nich keře takové, abychom je mohli sklízet ze země, nebo jim dáme volnost a pak je sázíme i dál než tři metry od sebe. Jsou to plodné keře, plodí i osaměle rostoucí rostliny.
Foto autor