Zelenina a byliny

Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.

Zaujmou na pohled i na talíři, ale potřebují řád. Někdy můžeme mít v zahradě rostliny, které lze tolerovat jen do určité míry. Nic si nesmíme nechat přerůst přes hlavu.

Objevování zeleniny, kterou jedli naši předkové, se může stát docela dobrodružnou zálibou. Nejprve je třeba sehnat semínka a posléze rostlinky ochutnávat. Objevem se může stát i pampeliška.

Ač se může zdát, že hrách cukrový patří k plodinám běžně a hojně pěstovaným, není tomu tak. Mnozí kupují cukrový hrách s představou, že lusky budou obsahovat pěkná, velká, slaďoučká semena.

Mrkev lze pěstovat prakticky od nížiny do hor. Svědčí ji vzdušné stanoviště. Na lehkých půdách vytváří nejlépe a bez deformací kořeny odpovídající tvarem vybrané odrůdě.

Jedlý bob patří ve střední Evropě k hojně pěstovaným druhům zeleniny. Pozornosti se těší na farmářských trzích v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku.

Botanický popis rostliny praví, že se kedlubna pěstuje pro osní hlízu, která vzniká tloustnutím a zkrácením stonku. Osní je skutečně od slova osa podobně jako osní obrazec nebo osní kříž.

Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.

Potřebujeme ji do vývarů, do polévkových směsí, k dochucení salátů a jiných pokrmů i jako ozdobu příloh, chlebíčků či lahůdkových mís. Je zdravá.

Která ředkvička je lepší? Bílá, nebo dvoubarevná? Kulatá, či dlouhá? Především jsou ředkvičky s velkou určitostí první zeleninou, kterou sklízíme z jarních výsevů.

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.

Než dorazí jaro, můžeme si zpestřit jídelníček chutěmi listového koriandru a vyzkoušet i méně známou salátovou zeleninu šruchu zelnou.