Topinambury lze sázet na jaře a na podzim, sklízet i v zimě

Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.

Výsadbu na podzim lze však doporučit jen na lehčí půdě a tam, kde nehrozí poškození hryzci a hraboši. Naopak do těžších vlhčích půd sázíme jenom na jaře, poněvadž by přes zimu mohla sadba hnít.

Půda a počasí

Na podzim záhon zryjeme téměř na hloubku ornice. Úrodu topinamburu značně zvyšuje hnojení hnojem nebo kompostem, popřípadě zelené hnojení. Nároční pěstitelé mohou zejména chudší půdy doplnit i minerálním hnojivem podobně, jak se to dělá u brambor.

• V půdě snesou hlízy topinamburu teploty asi do –30 °C; tato odolnost umožňuje ponechat je přes zimu v zemi. Nadzemní části rostlin však mrznou již při –3 až –5 °C.
• Proti suchu je topinambur podstatně odolnější než brambory, ale na dostatek srážek nebo závlahu reaguje vysokou produkcí hlíz i natě. Zamokřené pozemky s vysokou hladinou podzemní vody jsou pro něj nevhodné.

Při sklizni na jaře jsou na hlízách již patrné klíčky.

Výsadba do hrůbků jako u brambor

Topinambury sázíme přibližně od poloviny října do zamrznutí půdy, aby hlízy do zimy nevzešly, protože mrazy by mladé výhonky zničily. Na jaře sázíme co nejdříve.

K sázení vybíráme střední hlízy (40–60 g), případně sázíme dvě menší hlízy do jednoho místa. Při nedostatku sadby lze velké hlízy po délce rozkrojit a ihned zasadit.

Topinambury pěstujeme v hrůbcích jako brambory, zrytý záhon před sázením urovnáme a prokypříme (aspoň 15 cm hluboko). Sázíme do brázdy, kterou ihned po výsadbě zahrneme a navršíme hrůbek.

Topinambur se obvykle pěstuje v hrůbcích

Na podzim sázíme asi 10–12 cm hluboko, na jaře do písčitější půdy 8–10 cm a do těžší jílovitější půdy do hloubky jen asi 6–8 cm. Měřeno od rovného povrchu půdy po spodní část hlízy; nad hlízou je po nahrnutí hrůbku cca 15 cm zeminy.

Šířku řádků volíme obvykle 60–75 cm, vzdálenost hlíz v řádku 30–50 cm. Menší rozteče na chudších půdách). Potřeba sadby činí 150–250 g (3–5 rostlin) na m².

Topinambur je nenáročný na ošetřování, neboť vyniká vysokou konkurenční schopností vůči plevelům. Pouze na začátku vegetace je potřeba regulovat plevel okopávkou, obvykle stačí dva mechanické zásahy a po 6–8 týdnech už nevyžaduje žádnou péči.

Některé odrůdy topinamburu bohatě kvetou

Odrůdy

Vybírat můžeme z několika odrůd.

• Například Rút je univerzální odrůda se středně vysokou produkcí nadzemní hmoty a středním výnosem hlíz; je červenoslupká a její hlízy jsou vzhledem k pravidelnému tvaru atraktivní na talíři.
• Karin je odrůda s vysokou produkcí nadzemní hmoty a vyšším výnosem hlíz; barva slupky je světle žlutá, povrch hlíz je většinou pravidelný, což je příznivé pro jejich využití v kuchyni.
• Skarlet je odrůda s vysokou produkcí nadzemní hmoty a středním výnosem hlíz se světle žlutou slupkou. Povrch hlíz je méně pravidelný, proto se hlízy hůře čistí.

Všechny tři uvedené odrůdy dosahují výšky rostlin 250–320 cm, kvetou až pozdě na podzim a vytvářejí menší až střední počet květů.

• Od předchozích se odlišuje odrůda Zlata. Má nižší rostliny (180–200 cm), velice bohatě kvete, a to již od druhé poloviny července, je medonosná.

Hlízy odrůdy Zlata jsou tmavě žluté, velmi nepravidelného tvaru se silným větvením. Hlízy této odrůdy jsou pro svůj tvar méně vhodné na jídlo, nadzemní část je však výjimečná svým dekorativním vzhledem, který odrůdu předurčuje pro okrasné účely.

Květy topinamburu působí dekorativně

Sklízíme pokud možno průběžně

Vegetační doba od vzejití do sklizňové zralosti je 6–7 měsíců. Zpočátku roste topinambur pomalu, rychlý růst začíná koncem června a trvá přibližně do poloviny září. Od července nasazuje hlízy, srpen a září je obdobím jejich intenzivního růstu, v druhé polovině září a v říjnu se dokončuje ukládání zásobních látek z natě do hlíz.

• Hlízy sklízíme průběžně od konce léta do jara včetně zimy, pokud není zmrzlá půda.

Po sklizni topinamburu zůstanou v půdě nedohledané hlízy, které při jednoletém pěstování zaplevelují následnou plodinu a musíme je odstranit – nejlépe vykopnout i s hlízou nebo opakovaně odstranit nať.

Topinambur dokáže vytvořit mohutné trsy hlíz

Topinambury je však možné bez problémů pěstovat několik let po sobě na jednom místě. V tom případě je nejlepší po sklizni zasázet hlízy střední velikosti v pravidelném sponu a rostliny ze zapomenutých hlíz po vzejití odstranit.

Ale též je možný extenzivnější způsob pěstování: při sklizni zanecháme část hlíz na pozemku pro další pěstování, případně přihnojíme průmyslovými hnojivy, vytvoříme hrůbky a porost je tak založen.

Se skladováním raději nepočítejme

Dlouhodobější skladování hlíz topinamburů v běžných podmínkách je obtížné. Hlízy snadno vysychají. Při vyšších teplotách ve sklepích snadno plesnivějí a zahnívají. K delšímu uskladnění potřebují nízké teploty,  ideálně 0–2 °C. Aby nevysychaly, svědčí jim vysoká vlhkost vzduchu. Seschlým hlíztám lze vrátit obsah vody politím či namočením. Hlízám nevadí ani, když při skladování zmrznou. Po pozvolném rozmrznutí se mohou jíst i sázet.

• V malém množství lze hlízy i dlouhodobě (několik měsíců) uchovat v ledničce v uzavřeném igelitovém obalu (orosí se a nevysychají).

Vzhledem k náročnéímu skladování je jistější ponechat hlízy přes zimu v zemi. V příznivých podmínkách je sklízíme během zimy a zjara v množství potřebném na dobu 2–4 týdnů. Bez problémů je skladujeme venku, v nevytopené místnosti či v chladném sklepě a to v igelitové tašce, ve vlhkých pilinách, v kypré zemině, případně v přepravce ve dvou vrstvách hlíz.

Stává se, že hlízy topinamburu během skladování nebo na jaře v půdě vyklíčí. Ze zdravotního hlediska to není problém, jejich výhonky na rozdíl od klíčků brambor neobsahují solanin.

Hlízy červenoslupké a běloslupké odrůdy

Topinambury poskytují inulin

Hlízy topinamburu jsou ceněny především pro vysoký obsah inulinu, který není člověkem tráven a v zažívacím traktu působí jako dietetická vláknina, jeho konzumace též příznivě působí na snižování hladiny cukru v krvi.

Topinambury blahodárně působí zejména ve stravě diabetiků a jsou vhodné i pro celiaky, protože neobsahují lepek ani škrob. Jsou také bohaté na vitaminy a minerální látky. Pro nízkou energetickou hodnotu a zvyšování pocitu sytosti jsou doporučovány při redukčních dietách.

Okrasná rostlina s užitkem

Mohutné, bohatě olistěné rostliny topinamburu vytvoří od začátku léta do podzimu téměř neprůhlednou zelenou stěnu, což lze využít k dekorativním účelům, k zakrytí některých méně půvabných míst zahrádky nebo k vytvoření většího soukromí.

Rostliny vytvoří souvislou zelenou stěnu

Topinambury pocházejí z oblasti Mexika, přesněji z území tamějšího indiánského kmene, od jehož názvu Topinambus mají odvozené jméno. V Evropě se rozšířily dříve než brambory, které je však vytlačily na okraj zájmu.

V malém rozsahu se topinambur pěstuje po celém světě, větším pěstitelem je zejména Francie. Za první Československé republiky byly topinambury běžně k dostání na zeleninovém trhu

Foto autor