Přihlásit
Jak zajíc pomohl ovocnáři najít správný termín řezu ořešáků
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě své mnohaleté praxe stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Ořešáky ho zlákaly k hlubšímu poznávání, když mu bylo čtyřicet. To už měl za sebou rozmanitou praxi ovocnáře. S pěstitelstvím se setkával odmala, jeho otec i dědeček byli zelináři. Sám začínal jako zahradník, byl školkařem, sadařem. Jako agronom se řadu let staral o výkupy ovoce a zeleniny pro konzervárnu. Jako šlechtitel sbíral znalosti ve Výzkumném ústavu ovocnářském v Holovousích.
Strom člověku napoví, co potřebuje, ale je třeba si všímat
„Když mi bylo 14 let, v Kopidlně na učňovské zahradnické škole okousal na jaře zajíc narašený ořešák. Seřízl jsem poškozený kmínek na pahýl a ránu jsem zatřel štěpařským voskem. Překvapilo mě, že po řezu neroní ořešák mízu. Nové letorosty v té době byly již zelené," říká pěstitel. Po mnoha letech testoval nejvhodnější termín řezu a výsledky vyhodnocoval právě podle toho, jak dobře nebo špatně probíhalo hojení ran. Ověřil si, kdy je řez pro strom nejpřijatelnější a proč.
Aby ořešák neronil mízu a na hojení rány měl čas
- Pokud do ořešáků řízneme ještě před narašením, roní mízu.
- Naopak při řezu po narašení v době, kdy letorosty dorůstají 3–5cm délky, mízu neroní, protože její tlak výrazně klesá. Tehdy nastává nejvhodnější chvíle řezat slabší větve o průměru do 5 cm.
- S řezem silnějších větví počkáme, než letorosty dosáhnou délky 10–12 cm.
„Tvrdívalo se, že se má ořešák řezat v srpnu, aby se rány zahojily. Ale to je nepravdivý mýtus. Když jsem řezal po narašení (začátkem května) později rašící odrůdu Mars, do srpna se vytvořil na ráně po obvodu 10mm zával. Čili rána se zmenšila celkem o dva centimetry. Naopak, když jsem řezal počátkem června, tak zával dosáhl jen 5mm tlloušťky, tedy poloviční. V srpnovém termínu se rány už nehojí, může jen dojít k uzavření cév,“ vysvětluje Jaroslav Matejsek.
Foto autor a J. Matejsek