Přihlásit
Zahrádkář v prosinci: květiny, škarpy, kaliny a nicnedělání
Prosinec je měsícem, kdy prostě nic nemusíte, dobou, kdy pouze chodíte pro zásoby do sklepa a spižírny. Souhlasíte?
Tu lenošivou větu najdete v prosincovém vydání časopisu Zahrádkář, ale jak už to tak bývá, bez kontextu jí chybí to podstatné: Vztahuje se k záhonům zeleniny a přečtete si ji v pravidelné časopisecké rubrice zahrádkářského kalendária.
Peter Gajdoštin píše: Prosinec je na zeleninové zahradě měsícem odpočinku. Vše by již mělo být sklizeno a vše uklizeno. Zahrada má před sebou pár měsíců klidu, dopřejte si jej také. Generace našich předků v zimním období zpomalily běh svého života, zkusme to i v dnešní hektické době.
- Přečtěte si i autorovo hodnocení zeleninové sezony. Třeba vás zaujme vysvětlení, proč vaše osvědčená rajčata letos ztratila jindy výtečnou chuť.
Ovocné kaliny
V prosinci nastává vegetační klid i pro ovocné dřeviny. Za pěkných dní dokončíme, co jsme nestihli v listopadu, ale nejen to. Odebíráme rouby peckovin, kácíme dožívající nebo nevhodné druhy, kontrolujeme uskladněné ovoce a získáváme nové informace pro nadcházející ovocnářský rok. Tak můžeme dojít k rozhodnutí, že vysadíme kaliny s dobrými jedlými plody.
předplatím si Zahrádkáře
Kalina višňolistá (Viburnum prunifolium) plodí bobule tmavě modré barvy, které vynikají velmi sladkou chutí připomínající datle. Na chuťové stupnici dosahují v čerstvém i zpracovaném stavu úroveň 9 bodů z 10. Plody se jedí většinou čerstvé nebo v marmeládě, s oblibou se využívají do letních koláčů a koktejlů.
Kalinu klikvovou (Viburnum trilobum) zdobí v září červené bobule, které je však vhodné sklízet až po prvních mrazech. Chutnají kyselkavě, po úpravě se však chuť vyšplhá na úroveň 9 z 10. Využívají se mj. pro kompotování na způsob brusinek a stejně jako brusinky se přidávají k masu. Z plodů se vyrábí také želé či sirup, lze je sušit a nakládat do soli.
- Přečtěte si v posledním vydání Zahrádkáře roku 2020 další podrobnosti o jedlých kalinách. Najdete je v článku Mariána Komžíka.
Květiny
Také koncem podzimu můžeme za příznivého počasí kompost lehce zapravovat do země mezi trvalkami. A dál sázíme i cibuloviny. Občas se podaří levně koupit v doprodeji vzácné druhy za příznivou cenu.
Pokud nemrzne, lze vysazovat rostliny z kontejnerů. Nechceme‐li už sázet, ale víme, co kam na jaře přijde, můžeme kopat díry. A aby v místě bylo na jaře více vláhy, do děr házíme sníh, nebo lijeme vodu zachycenou do nádob pod okapem zahradního domku, kolny či dřevníku. I z malé stříšky něco nasbíráme.
Z těch pokojových květin, které kvetou v zimě, je vcelku snadné sehnat a pěstovat orchideje. Zajímavá je však i tlustice (Crassula ovata).
- Crassula potřebuje ke kvetení plné slunce přes léto, srpen bez zálivky a chladnější říjen (12–15 °C). Pak rostliny starší než 5 let od konce listopadu rozkvétají, přibližuje Ivan Dvořák v Zahrádkáři 12/2020, s čím je dobré počítat, než se dostaví nádherná odměna.
Škarpy
„Jednou se nám přihodilo cestou z Jindřichova Hradce na jižní Moravu, že škarpa u silnice byla tak krásná, že jsme museli zastavit. Připomínala dobře vymyšlený divoce působící záhon, všeho v něm bylo tak akorát: velké plochy krémového tužebníku a žlutého pastináku s bodovou výsadbou modrého kakostu. Chvíli jsme touto převrácenou optikou škarpu pozorovali. “
A tato chvíle stála za nápadem začít fotografovat krajnice, kde nevítězí na plné čáře kopřivy. Proč vlastně? Pro inspiraci. Krajina a její různorodost je pro tvorbu zahrad jednou z nejlepších inspirací.
Třeba takové pálavské krajnice, krásné ve své místní přirozenosti, se snaží s různým úspěchem napodobit i mnohý zahradní architekt.
chci darovat předplatné
- Prohlédněte si fotografie alejí a škarp zahradních architektů Jany a Petra Kolkových a přečtěte si v Zahrádkáři na prosinec, proč se inspirovat právě na takovém kousku země, který si své místo pod sluncem dokázal uhájit v plné kráse.
Pěstujte mochyni
Prosincový Zahrádkář roku 2020 pamatuje jako vždy i na čtenářské tipy a postřehy. Vedle příspěvků k tématu, co je vlastně tím, co člověka těší na zahrádkářství a zahradě, se dočtete o doporučení Ivana Hašky:
„Jsem velkým fandou pěstování mochyně peruánské (Physalis peruviana). Pěstuji je v samozavlažovacích nádobách a každoročně se těšíme z velké úrody. Letos na jaře jsem získal sazenice nových odrůd, Little Buddha a Peters Beste. Jedná o velmi vitální rostliny, které vytvářejí skutečně velké keře. Úctyhodná je i velikost a množství plodů. Obě odrůdy vynikají velmi dobrou chutí od navinule kyselkavé až po sladkou. Tomu, kdo má plody mochyně v oblibě, odrůdy jistě učarují. Doporučuji.
- Mám zkušenost, že pokud uchráním rostliny před brzkými mrazíky, lze pak větve rozvěsit na šňůry třeba v garáži a spousta nezralých plodů ještě krásně dojde, přidává autor radu v Zahrádkáři na prosinec.
Peciválky pro pilné kulináře
V prosincové příloze Zahrádkářce naopak najdete víc receptů a návodů než obvykle. Najdete tu tipy na novinky do svého vánočního receptáře, ať jde o pokrmy nebo dekorace. Na ochutnání jeden z receptů na sladké:
„Peciválky, v podstatě malinké buchtičky, mě naučila péct kamarádka Iva z Hradce Králové. Postup je pracnější, na to ale nehleďme, výsledek je opravdu chuťovým zážitkem.
Z vykynutého těsta odebíráme malé kousky, uděláme placičku, do středu dáme kousek makové nebo povidlové náplně. Dobře zamačkáme a zabalenou stranou dáme dolů do dobře vymazaného pekáčku. Jednotlivé kousky ještě mažeme rozpuštěným máslem, půjdou po upečení dobře od sebe. Také můžeme vytvarovat malé bochánky a dávat je na plechu kousek od sebe.
- Než se upečou, nastrouháme perník a do hlubší misky nalijeme řepný sirob. Ještě teplé peciválky máčíme v sirobu a pak hned v nastrouhaném perníku. Vynikající jsou hned, ale luxusní druhý den, když jsou rozležené,“ doporučuje vyzkoušet Květa Korečková. Rozpis surovin najdete v Zahrádkáři 12/2020.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
chci darovat předplatné
chci objednat předplatné
Obsah
- Prosincová okrasná zahrada (I. Dvořák)
- Novinky v sortimentu trvalek
- Pokojové a přenosné rostliny: Zahradnický zázrak jménemPhalenopsis
- Nová skupina lilií
- Brambořík – aristokrat mezi hrnkovými květinami
- Ze zápisníku zahradního architekta: O alejích a škarpách
- Prosincová ovocná zahrada (M. Makal a L. Zíka)
- Jedlé kaliny
- Pomologická diskuse: Idared
- Prosincová zeleninová zahrada (P. Gajdoštin)
- Málo známá a historická zelenina: Turecký šafrán
- Fazol, nenáročná, ale cenná zelenina
- Tykve pomalovat, či vydlabat ?
- Málo známá a historická zelenina: Máslové fazole
- Z dopisů čtenářů: Proč jsem šťastný na zahradě
- Ptáci a zahrada: Určujeme ptáky na krmítku
- Zahradní vybavení a mechanizace: Podzimní úklid v zahradě a kolem domu
- Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
- Ostružiník poškozený vlnovníkem Essigovým
- Cibule kuchyňská poškozená drátovci
- Fusariová hniloba cibule
- Ochrana rostlin: Jak skladovat brambory
- Václav Větvička odpovídá
- líčidlo jedlé
- dvoubarevný brambor, kříženec pletiv dvou odrůd hlíz
- amazonská lilie – eucharidka
- Prosincový fejeton Václava Větvičky: Vánoční
- Zahrádkaření a společnost: Zahrádkové osady a politika
- Adapterra Awards: Češi inspirují, jak se připravit na klimatickou změnu
Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti
- Florentýniny Vánoce v kuchyni
- Vídeňský bramborový salát
- Slávky na víně
- Banánové lívance bez mouky
- Popraskané sušenky čili crinkles
- Staročeské recepty Květy Korečkové
- Hrachová polévka
- Polévka štědračka, štědrovka
- Kapr načerno po staročesku
- Černý kuba
- Houbová polévka
- Muzika ze sušeného ovoce
- Peciválky
- Pro šikovné ruce: Holubička z šustí
- Floristika: Šišky, základ vánočních dekorací
- Pro šikovné ruce: Dekorace z přírodních materiálů
- Slza z větví
- Kužele z ořechů
- Adventní věnec z ořechů
- Lékárna v zahradě: Cicimek obecný neboli jujuba