
Zahrádkář v dubnu: bylinky, ladoňky, roubování, hnojení...
Kdo by nechtěl mít záhonek bylinek, který zbavuje starostí. Simona Berková na své zahradě v Českém Krumlově přibližuje, které bylinky pěstovat pro pohodu a zdraví.
Klid v duši
„Ke klidu v duši většinou potřebujeme bylinky na některý z orgánů lidského těla. Když máme strachy a obavy, řeší se to přes ledviny. Napětí a zlost se řeší přes jaterní bylinky, úzkosti a nespavost přes bylinky na srdíčko. A taková ta nespokojenost v životě, kdy se soustředíme na to, co nám chybí, co jsme zkazili, to se řeší přes slezinu a slinivku.“

„Je tu však i měsíček, který zvedá hladinu odolnosti proti stresu. Dávám ho do většiny čajů. Je tu levandule, která lehce snižuje tlak. Z monardy se dělá sirup na srdíčko při úzkostech. Vrbka úzkolistá v kombinaci s lípou a třezalkou působí na neklid.
Srdečník je pekelně hořký, dávám vždy jen dva lístky a jen dvě tři minuty louhovat, aby se čaj dal pít. Působí na úzkosti, je dobré ho namíchat třeba s lípou, meduňkou, případně s trochou třezalky nebo hlohem. Patří sem náprstník, routa. Routa se také používá na ředění krve. Pupalka – olej se používá na křečové žíly, na pocit těžkých nohou. Mateřídouška na krvetvorbu. Brutnák zchlazuje a to i emoce.“
- Přečtěte si další tipy a podrobnosti ve čtyřstránkovém rozhovoru Jana Stanzela v tištěném Zahrádkáři 4/2021. Rozhovor najdete pod titulkem Kouzelné bylinky Simony Berkové.
předplatím si Zahrádkáře
Ladoňky
Ladoňky jsme si oblíbili jako drobné jarní cibuloviny. Barevné koberce modrých květů zdobí zjara záhonky i trávníky. K radostem dubnové zahrady však patři i příležitost věnovat těmto a mnoha dalším rostlinám vhodnou pěstitelskou péči.
Současný rozsáhlý rod ladoněk čítá na 89 druhů. Vedle jarních drobných cibulovin zahrnuje i mohutné subtropické až tropické cibuloviny z Afriky a z Makaronésie – několika souostroví v Atlantském oceánu západně od Gibraltaru.

Na přelomu renesance a baroka byla velmi ceněná a často pěstovaná ladoňka mnohokvětá (Scilla peruviana). Pochází z jihu Evropy a severu Afriky a dodnes se pěstuje v zámeckých sklenících.
S ladoňkou mnohokvětou se můžeme setkat také jako s hrnkovou rostlinou. V zimě vyžaduje teploty kolem 10 °C, přes léto ji můžeme letnit na venkovním slunném stanovišti.
- Po odkvětu necháme zatáhnout, dáme na suché a teplé místo, vysazujeme na podzim, píše Pavel Sekerka mj. pod titulkem Ladoňky v dubnovém vydání časopisu Zahrádkář. Představuje vybrané druhy ladoněk.
Dubnové roubování
Od poloviny dubna, v době první mízy, začínáme s přeroubováním ovocného stromu jinou odrůdou. Roubujeme za kůru na začátku a během kvetení. Peckoviny roubujeme zhruba v polovině dubna, kdežto většinu odrůd jádrovin začátkem května. Z osvědčených technik volíme obyčejný, vylepšený nebo Tittelův způsob.
Majitelé malých zahrádek často roubují na jediný strom několik odrůd. Ty by však měly být alespoň přibližně stejně vzrůstné. Zásah uděláme najednou, v jednom roce. Starší koruny předtím hluboko zmladíme. Zároveň dodržujeme pravidlo, aby terminál, resp. pokračování kmene zůstalo po řezu nejvýše a to nad postranními větvemi seříznutými na stejnou úroveň.

Vzdálenost mezi rouby na terminálu nebo na větvích by neměla být větší než 4 až 5 cm.
Jeden z delších roubů (u postranních větví je na vnitřní straně koruny), který časem nahradí odříznutou větev, by měl být delší (5 až 7 pupenů), kdežto ostatní (pomocné) jsou kratší se 3 až 4 pupeny.
- Přečtěte si i další rady Josefa Suse v rubrice Kalendárium ovocné zahrady. Najdete tady mj. tipy, jak hluboko kopat jámy pro výsadbu ovocného stromu v zatravněné půdě a v odpleveleném pásu vyhnojeném kompostem.
Hnojení jahodníku po jarní výsadbě
Půdu vyhnojenou kompostem není třeba v roce výsadby hnojit minerálním hnojivem. Půdní bakterie v průběhu roku uvolňují živiny vázané v kompostu, a tak jsou rostlinám k dispozici v dostatečné míře. Pokud bychom takovou půdu dále přihnojili dusíkem, může to negativně ovlivnit úrodu v následujícím roce, protože rostliny budou příliš vegetativní, tedy budou tvořit hodně kořenů a přebytek listů na úkor květních pupenů. Květní pupeny se tvoří v září a říjnu.
Po výsadbě je vedle dusíku nejdůležitější pro rostliny fosfor. Pokud sázíme brzy na jaře a půda je studená, nemusí být k dispozici dostatek fosforu, přestože jsme hnojili kompostem (bakterie jej nestačily uvolnit z kompostu či z půdy).
V tom případě přihnojíme týden po výsadbě superfosfátem jednoduchým (8 % P), nebo trojitým (21 % P). Jednoduchý superfosfát obsahuje méně fosforu, ale zato obsahuje síru, které může být v půdě nedostatek, protože odsíření elektráren snižuje i spad síry z ovzduší.

- Přečtěte si v tištěném Zahrádkáři na duben 2021 řadu dalších praktických informací Oldřicha Kříže o hnojení jahodníku po jarní výsadbě.
daruji předplatné
Cuketa včera a dnes
Cukety se na tuzemských zahradách zabydlely před třemi desítkami let. Tehdy byly poprvé porosty okurek decimovány plísní okurkovou a hrozilo, že nakládačky vymizí podobně jako kdysi dinosauři. Hledala se za ně náhrada a pozornost se obrátila k cuketám.

Naštěstí se okurky díky šlechtění na odolnost naučily s plísní žít, cukety se však ze zahrádek už nevytratily. Díky svému uplatnění v kuchyni se těší stále velké oblibě. Vejdou se i na menší zahrádku a jsou i poměrně výnosnou zeleninou. Pro běžnou potřebu rodiny bohatě stačí 3–5 rostlin.
Pokud pravidelně sklízíte mladé plody, rostlina stále kvete a tvoří plody nové. Plody do velikosti 15–20 cm jsou navíc nejchutnější – křehké a šťavnaté bez semen a vyvinutého jádřince. Sortiment cuket je hodně bohatý, je tedy z čeho vybírat.
- V dubnovém Zahrádkáři najdete další informace Jana Prášila o bělozelené odrůdě Emperol F1 a rovněž podrobnosti k dubnovému výsevu cuket pro předpěstování sazenic.
Velké koňské kopyto čili devětsil VII
Také tato bylina léčí tělo i duši. Je silná, ale není běžná. Po zpracování je dobré devětsil opatrně ochutnávat a pozorovat účinky. Užívá se oddenek, list i květ.

Starý recept radí usušený kořen namlít a kvůli chuti smíchat s bílým vínem a medem. Do litru bílého vína dejte 300 g medu a 3 polévkové lžíce namletého kořene. Užívejte po čajových lžičkách podle potřeby 1–3x denně. Nebo čerstvý kořen naložte do pálenky, například do slivovice.
Devětsil lékařský se v nižších polohách sbírá už v březnu, na horách v dubnu, než začne plně kvést. Pak jde jeho energie růstu do květů. Suší se ve stínu nebo v sušičce při teplotě do 40 °C.
- Další tipy na devětsil a jiné jarní byliny se dozvíte v příloze dubnového časopisu v cyklu Lékárna na zahradě. Píše Radmila Malinovská.


Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat zpětně – v objednávce nastavte dostupná vydání. Třeba od lednového.
chci darovat předplatné
chci objednat předplatné
Obsah
- Okrasná zahrada v dubnu – kalendárium
- Plicníky v jarní zahradě
- Ladoňky
- Letničkové směsi pro přímý výsev
- Cesty a cestičky
- Závěsné zahrádky
- Ovocná zahrada v dubnu – kalendárium
- Novinky z drobného a méně známého ovoce
- Hnojení jahodníku na jaře a v sezoně
- Růst révy po výsadbě
- Zeleninová zahrada v dubnu – kalendárium
- Výsevy a výsadba sazenic
- Malá škola začínajícího zelináře
- Emperol F1: lahůdková cuketa bělozelené barvy
- Skleníkové okurky z Moravoseedu
- Kouzelné bylinky Simony Berkové
- Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
- Žluté cukety
- Lišejníky na jabloních
- Vývojová porucha česneku
- Strupovitosti na různých rostlinách
- Mykologické okénko
- Václavky
- Šupinovky
- Jarní mrazy poškozují pletiva rostlin
- Ta černá musí být; fejeton Václava Větvičky
- Václav Větvička odpovídá
- Škornice
- Zmlazování cesmíny
- Fotosoutěž 2021
- Křížovka o ceny
Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti
- Z receptáře Květy Korečkové: Velikonoční inspirace
- Bílá velikonoční polévka
- Pastevcův koláč: shepherd´s pie
- Mrkvový dortík
- Tvarohový mazanec
- Barevná plněná vejce
- Jarní byliny
- Velikonoční strom, aranžmá
- Pozor na jarní alergie
- Jarní byliny v kuchyni
- Knižní novinky
- Ohroženi hmyzem?
- Atlas ptáků České a Slovenské republiky
- Krmíme ptáky, ale správně
- Jak přežít konec civilizace