
Přehled zeleniny: Kdy vysévat, jakou životnost mají semena
V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.
Brzy vyseté rostliny lépe využijí půdní vláhu a mnohdy utečou i zadušení časnými jednoletými druhy plevele. Jen je třeba mít připravený záhon od podzimu.
Co se semeny zeleniny z minulých let?
Nejprve trošku botaniky: To co budeme jednotně označovat v dalším textu jako semena, mohou být opravdu semena, nebo i plody. Nažky u celeru, petržele, pastináku a jiných miříkovitých, salátu, čekanky, černého kořene a dalších zástupců hvězdnicovitých. Klubíčka řepy jsou plodenství, obilka kukuřice je suchý nepukavý plod...

Necháváme-li si nějakou vzácnost i na příští sezonu, sáček se zbylými semeny co nejdříve a co nepečlivěji uzavřeme, aby semena v něm nenavlhla. Poté ho uložíme někde v chladnu. Proces stárnutí a snižování životnosti semen se tím nezastaví, ale výrazně zpomalí.
Pokud chceme mít jistotu, že z výsevu starších semen něco bude, věnujeme část osiva na zkoušku klíčivosti. Nesmíme zapomenout, že některá semena nevyklíčí na světle a že potřebují určitou dobu k vyklíčení. Ve tmě spolehlivěji klíčí okurka, pór, pažitka, cibule, salát, meloun a tykve. U ostatních druhů na umístění semen při zkoušce klíčivosti do tmy tolik nezáleží.

Jak dlouho trvá, než semena vyklíčí?
Je to různé, čerstvé osivo ukáže klíček velmi rychle, u staršího je to horší.
Při setí do substrátu nebo ven se prodlouží doba, než se klíčící rostlinky objeví nad zemí – než vzejdou.
- Okurky a salát pak potřebují i osm dnů.
- Kukuřice, mák, řepa (a mangold), tykve, melouny a košťáloviny deset.
- Cibule, pór a pažitka se probouzejí dvanáct dnů.
- Paprika nejméně čtrnáct (semena s největší energií).
- Špenát, mrkev, celer a petržel se mnohdy probouzejí až za tři týdny.
Přehled klíčivosti osiv a termínů výsevů
Co s osivem s nízkou klíčivostí, malou vitalitou?
Buď ho musíme vysévat ve větším množství (abychom zajistili dostatek sazenic), nebo ho, pokud to není nějaká vzácnost, použijeme společně s osivem novým. Je vcelku pracné vysévat například karotku či petržel tak, aby semínka byla od sebe třeba jeden centimetr.
Když stará semínka přepálíme na horké plotně a promícháme je s novým osivem, můžeme je vysévat s menší pečlivostí, hustěji. Vcelku snadno poznáme, jak hustě padají klíčivá semena, neboť upražená mají jinou barvu. Pokud by se nelišila, obarvíme je sami.
Foto autor