Přihlásit
Výsadbou angreštu přidáme do zahrady plodinu výjimečné chuti
Červené, žluté, bílé nebo zelené plody angreštu dokážou být nejsladším ovocem zahrady. Cesta k chuťovému zážitku začíná výsadbou.
Ačkoliv je angrešt k nízkým teplotám odolnější než černý rybíz, mohou ho v době kvetení poškodit pozdní jarní mrazíky. Proto je na místě vyhnout se pěstování angreštu v mrazových kotlinách.
Kam vysadit angrešt
Angrešty snesou polostín, ale nikoli přísušky ani trvalé zamokření.
- Zatímco sucho způsobuje růstové poruchy, opad listů a zdrobňování plodů, dlouhodobé mokro může mít za následek odumírání kořenů i nadzemních částí rostlin. Hladina podzemní vody by měla být alespoň 0,7 m pod povrchem půdy.
Pro výsadbu angreštu se hodí vlhčí, středně těžké, hlinité půdy s neutrální až slabě kyselou reakcí a vysokým obsahem živin. K lehčím půdám přidáváme kvalitní organická hnojiva a doplňkově je zavlažujeme.
Stromek, nebo keř?
Doporučujeme stromkovou formu s vyšším kmínkem (0,9 až 1,1 m).
Angrešt se pěstuje buď jako stromek, nebo keř. V prvním případě se roubuje na meruzalku zlatou (Ribes aureum) nebo jde o křížence angreštu a černho rybízu, nejčastěji označovaného názvem josta. Kmínek lze získat také jako vlastnokořenný (pravokořenný) z oddělků při ponechání jednoho výhonu, na němž se vyslepují postranní pupeny.
Naproti tomu méně rozšířená keřová forma se množí oddělky nebo bylinnými (zelenými) řízky, nověji z meristémů v laboratorních podmínkách (in vitro). Z dřevitých řízků angrešt nekoření.
Výsadbové spony, opora, řez
Stromky angreštu se vysazují na vzdálenost 2,0 až 2,5 m x 0,9 až 1,2 m, keře 2,5 x 1,2 až 1,5 m (první hodnoty představují vzdálenost rostlin mezi řadami, další číslo odstup v řadě). Produkční životnost stromků snižuje výskyt botrytidy (plísně šedé) u báze kmínků nebo těsně pod korunkou. V průměru se stromek dožívá asi deseti let, keř dvaceti.
Stromky angreštu
Stromky vysazujeme ke kolíku nebo drátěnce tak, aby kůl nebo drát procházel korunkou stromku.
Správně tvarovaný stromek musí být při sklizni dobře přístupný i uvnitř koruny.
- Výhony po výsadbě seřezáváme zjara krátce na dva až tři pupeny, slabé výhony na jeden pupen.
- Z vyrostlých výhonů vybereme čtyři až pět nejsilnějších jako základ korunky.
- Ve druhém roce zkrátíme ponechané výhony o jednu třetinu až čtvrtinu, a to převážně na vnitřní pupen, což má význam hlavně u odrůd s převislým růstem.
- Ve třetím roce a v dalších letech odstraníme z koruny předjarním řezem všechny zahušťující výhony, ostatní výhony zkrátíme na pět až deset pupenů.
- Zmlazovat začínáme hlavní větve jejich výměnou za mladší po pěti až šesti letech.
Stromkový angrešt musíme prosvětlovat každoročně. Podpoříme tím tvorbu nových výhonů a zabráníme předčasnému zababčení. Řežeme-li stromkový angrešt pravidelně, hluboký zmlazovací řez není nutný.
Keře angreštu
Keře vysazujeme hlouběji, než rostly ve školce.
- Po výsadbě keře zjara seřezáváme na dva až čtyři pupeny, podle zásady, že čím slabší výhon, tím hlouběji řežeme, čím silnější výhon, tím mírnější řez.
- Velmi slabé výhony se odřezávají úplně.
- V dalším roce ponecháváme čtyři až šest nejsilnějších vzpřímených výhonů, které jsou vhodně rozmístěny.
- Podstatou dalšího tvarování je každoroční doplňování počtu výhonů a jejich zkracování.
Počet základních větví a výhonů po ukončení tvarovacího řezu má být 8 až 12 podle vzrůstnosti keře a odrůdy.
Botanické zařazení
Angrešt (Grossularia uva-crispa, syn. Ribes uva-crispa) se řadí se do čeledi Grossulariaceae (srstkovité), též Saxifragaceae (lomikamenovité). Jeho plané formy lze najít v západní Evropě a na Ukrajině. Z nich vznikly odrůdy pěstované ve vlhčích oblastech Evropy s chladnějším létem.
Foto autor a Shutterstock