Přihlásit
Trávník si žádá víc pravidelné údržby, než se může zdát
Někdo vášnivě rád zahrádkaří, jiný hledá, jak to udělat, aby zahradě mohl věnovat jen minimum času. A tak se rozhodne pro trávník.
Jenže trávník, pokud má k něčemu vypadat, patří k nejnáročnějším zahradním kulturám.
Založit trávník, to vyžaduje i trpělivost
Abychom měli trávník podle svých představ, měli bychom splnit několik požadavků.
Musíme dokonale odplevelit půdu. Pokud tam necháme vytrvalé plevele nebo zásobu semen nejrůznějších plevelů, budeme mít o zábavu postaráno na několik let. Půdu poté zkypříme a provzdušníme. Pomoci si můžeme zahradním vertikutátorem.
Terén modelujeme vždy s ohledem na nežádoucí nadbytečné zadržování vody nebo naopak s ohledem na vysychání vyvýšených míst.
Propustnosti půdy, což je jedna z nejdůležitějších fyzikálních vlastností, věnujeme velkou pozornost. Povrch dostatečně zhutníme válcem.
Základním půdním rozborem pozemku nic nezkazíme. O to přesnější pak můžeme udělat tzv. zásobní hnojení. Jedná se o doplnění konkrétních živin, především draslíku, fosforu a hořčíku. V této fázi opatrně aplikujeme dusík. Hnojiva následně dobře zapravíme do půdy.
- Svou pozornost zaslouží výběr vhodné a kvalitní travní směsi. Proto bychom se měli zajímat o vlastnosti jednotlivých travních druhů, ze kterých je složená. Pozor na levná osiva, která mohou obsahovat velké množství různých semen, která se k těm travním připletla. Nežádoucí zaplevelení je pak jen otázkou času.
- Směs vybíráme primárně podle využití konkrétního trávníku, jak moc bude zatěžován, jak rychlou budeme chtít jeho regeneraci, na jakou výšku ho budeme sekat, které části budou na slunci a které ve stínu atd.
Výsevem začíná pravidelná péče o trávník
Po prvním výsevu semena zatlačíme do půdy válcem a pravidelně zaléváme nejlépe kropítkem. Při silnějším proudu se semínka vyplavují a trávník roste nerovnoměrně. Vyhneme se silnějšímu proudu vody.
Po výsevu, zálivkách, přihnojení a prvním posečení se porost začíná zapojovat. Nyní už jen zbývá jednou týdně síct, pravidelně zavlažovat, správně přihnojovat s ohledem na typ trávníku a roční období a to celé stále dokola.
K údržbě patří i prořezávání kořínků a pletí
Trávník udržujeme prořezáváním, pískováním, odstraňováním plsti, která se tvoří na povrchu atd.
Pokud se objeví plevele, mechy či houby a my chceme mít trávník dokonalý, máme na výběr, zda je odstraníme chemicky nebo mechanicky.
S použitím chemie:
- Na hubení plevele a mechů fungují selektivní herbicidy.
- Na houby použijeme speciální přípravky s fungicidním účinkem.
Pokud se chceme chemii vyhnout, musíme být důslední v prevenci. To znamená používat kvalitní osiva, průběžné odstraňovat plevele i s kořeny a další péči.
Pokud nám nevadí pampelišky, sedmikrásky, rozrazily a další trávníkové rostliny, budeme mít práce mnohem méně.
Učíme se poznávat choroby trávníku
Nejčastěji se setkáme s plísní sněžnou, dnes správně nazývanou sněžná světlorůžová plísňovitost trav. Jedná se o houbovou chorobu, kterou způsobuje rážovka sněžná (Monographella nivalis). Její výskyt zjistíme nejčastěji, až když roztaje sníh.
Tvoří kruhovité nebo oválné hnědé skvrny pokryté bílým nebo narůžovělým myceliem. Podporuje ji střídání teplot, větší množství organické hmoty a také nízké sekání, nadbytek dusíkatých hnojiv a nedostatek draslíku, což podporuje nevyzrávání rostlinných pletiv.
Někdy postačí tato místa zjara vyhrabat a přihnojit jarním hnojivem. Podzemní orgány trav si již poradí. Pokud je problém rozsáhlejší, můžeme sáhnout po fungicidu.
Přes veškerou péči může trávník potrápit kupříkladu i mechanické poškození sešlapáním za mrazivých dnů.
Foto Shutterstock