Přihlásit
Také v červnu je čas vysít rané i polopozdní odrůdy brokolice
Brokolice pochází z východního Středomoří; pěstovali ji už staří Římané. Tehdejší odrůdy brokolice popsali v prvním století našeho věku.
V Evropě se brokolice pěstuje od 17. století. V Československu se začala psát její pěstitelská historie v padesátých letech minulého století. Roku 1961 byla povolena první československá odrůda Vitamina.
Podobně jako jinou košťálovinu – květák – pěstujeme brokolici kvůli nerozvinutým květním poupatům a to v zelené nebo fialové barvě.
Rozlišujeme dvě formy brokolice:
- brokolici květákovou (Brassica oleracea conv. botrytis var. cymosa),
- brokolici výhonkovou (conv. botrytis var. italica).
Brokolice květáková má mohutnější vzrůst, velkou středovou růžici, která se sklízí s části košťálu. V paždí horních listů se tvoří postranní růžice.
Brokolice výhonková tvoří větší počet menších růžiček.
Význam brokolice pro zdraví
Nutriční hodnota brokolice je vysoká. Vstřebávání vápníku je až 50%, má ze všech košťálovin nejvyšší koncentraci sulforafanu, který prokazatelně brání rakovinovému bujení. Obsahuje kyselinu tartanovou a inozitol tj. látky, které brání přeměně glykosidů na tuky a cholesterol. Patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitaminu C (100 mg /100g)
a vitaminu E (1–1,6 mg /100 g).
Nároky na pěstování
Vyžaduje úrodné, provzdušněné a vododržné půdy s dobrou zásobou živin a humusu. Hodnota pH 6,8–7,5. Pro pěstování je vhodná vyšší vzdušná vlhkost.
Na rozdíl od květáku je méně náročná na teplotu, snese mráz do –8 °C a je méně náročná na vodu. Při vyšších teplotách brokolice vykvétá, chuť je palčivá, je nekonzumovatelná.
Dusíkem nepřehnojujeme, protože ze všech košťálovin nejvíce hromadí dusičnany. Nedostatek molybdenu způsobuje obdobně jako u květáku vyslepnutí.
Po sklizni středové růžice se za 2–3 týdny začínají tvořit menší postranní růžice, které můžeme v případě podzimní kultury sklízet až do konce roku, pokud nejsou mrazy větší, než –8 °C. Postranní růžičky se sklízejí za 4–6 týdnů po sklizni středové růžice.
Růžice se uchovávají v polyetylenových obalech při teplotě 0–5 °C. Nejefektivnější konzervační metodou, která zaručí nejlepší úchovu vitaminu C a chlorofylu je mrazení.
Odrůdy brokolice
Dělí se podle délky vegetační doby na rané, polorané a polopozdní.
Rané odrůdy brokolice
Mají vegetační dobu od výsadby do sklizně 65–75 dnů. Jsou vhodné pro jarní a podzimní pěstování. Vyséváme je v březnu nebo v červnu a v červenci, spon 45–50 x 45–50 cm. Při výsevu v červnu a v červenci dozrávají ke sklizni v září a v říjnu tedy v období, kde jsou nižší teploty, což brokolici svědčí. Příklad odrůd: Limba, Lucky F1.
Polorané a polopozdní odrůdy
Mají vegetační dobu 75–105 dnů, jsou vhodné pro podzimní sklizeň. Výsev je v červnu, výsadba v červenci až začátek srpna (lze pěstovat i z přímého výsevu). Příklad odrůd: Apolena F1, Leonora, Miranda s fialovou růžicí.
Odrůdy brokolice: pro celoroční pěstování: Lord F1, Fellow F1, Apolena F1 a další.
Odrůdy výhonkové brokolice: Calabrese, Vitamina.
Foto autorka a D. Auf