zelí

Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné.

Zahrada odměňuje pěstitele také během října, kdy nastává čas dokončit sklizeň kořenové zeleniny a úrodu uskladnit.

Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí. Těžkou půdu se sklonem k tvorbě škraloupu každý týden prokypříme, plevel potlačíme okopávkou, pletím a mulčováním. Na konci září je vhodné použít kryt netkanou či perforovanou fólií, která rostliny ochrání i před prvními mrazíky. Fóliový tunel lze použít u vyšších druhů zeleniny.

Nechceme-li používat minerální hnojiva, můžeme si sami připravit hnojivé výluhy. Mohou to být výluhy z rostlin a trusu slepic a holubů.

Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd.

Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?

Kysané zelí sice tepelnou úpravou ztrácí část vitaminů, ale protože jídla z něj jsou tak skvělá, občas nakládané zelí uvaříme nebo zapečeme.

Jako přípravu na novou pěstební sezonu nabízí únorové vydání Zahrádkáře přehled rajčat, návod na pěstování baklažánu, trochu teorie o vytrvalosti letniček a mnohé další.